Digitální Česko – co od něj očekáváme?

V předchozích dílech textů o Digitálním česku jsem popisoval aktuální stav eGov a jeho porovnání se světem. Od tohoto dílu se budu věnovat konkrétním krokům, které musíme udělat, abychom se opět stali moderním, efektivním a progresivním státem.

3. dubna 2017 uveřejnil server Lupa zprávu „Data z rejstříku živnostníků už nepůjde zveřejnit, navrhuje ministerstvo průmyslu„. Ministerstvo průmyslu a obchodu si otevřený,  veřejný rejstřík představuje tak, že o každý jednotlivý záznam v živnostenském rejstříku (který je ze zákona i podstaty veřejný) si musíte požádat, zaplatit 5 Kč a nesmět data dále zveřejnit. Odůvodnění je naprosto nesmyslné (prý ochrana osobních údajů, což u veřejného rejstříku je podivuhodné) a zákulisní zprávy říkají, že tímto směrem tlačí MPO dodavatel IT systému pro Živnostenský rejstřík, firma ICZ a.s.

Tento přístup nemá nic společného ani s eGovernmentem, ani s Open Daty. Je to tradiční úřednický přístup s cílem data uzavřít, izolovat a ztížit k nim přístup. Tento postoj – i přes pozitivní změny v roce 2016 – není zdaleka ojedinělý.

 

První co musíme vědomě změnit, je myšlení, způsob uvažování.

Je nutná naprostá změna myšlení a přístupu k otevřenosti státní správy

 

Elektronizace státní správy a její zefektivnění v praxi znamená její otevření, zjednodušení a zrovnoprávnění k přístupu k informacím pro občany a firmy.

Zopakujme si hlavní problémy dnešního eGov.

  • Je decentralizovaný, nejednotný, roztříštěný.
  • Je vytvořený primárně pro potřeby státních úředníků.
  • Je extrémně neefektivní, drahý na vývoji i provozu.
  • Neměří se spokojenost, efektivita ani výkon systémů a procesů.
  • Dochází k minimálnímu sdílení dat, know-how a zdrojů mezi úřady.
  • Meziresortní a stranická řevnivost blokuje rychlou změnu.

 

V druhém kroku musíme mít vizi.

Ne obecnou všeobjímající, obecnou a nesrozumitelný dokument, ale stručný popis

Vize Digitálního Česka

  • co Digitální Česko je a čím má být;
  • kdo je „zákazníkem“, pro koho má digitalizace sloužit;
  • jaké mají být její přínosy;
  • a jak poznáme, že se nám daří vizi naplňovat.

 


Zde je naše vize Digitálního Česka.

Digitální Česko

Digitální Česko je pojmenování moderního, digitálního, efektivního českého státu.

E-government, nebo-li digitální stát, neznamená digitalizaci stávajících agend. Jedná se o nový návrh agend tak, aby naplnily potřeby občanů s vědomím a využitím výhod digitálního prostředí.

Cíle Digitálního Česka

  • zlepšení efektivity státní správy
  • zvětšení občanské spokojenosti při kontaktu se státem
  • snadný přístup k informacím podporující zodpovědné rozhodnutí
  • úspora veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy
  • zjednodušení státních agend

Digitální Česko musí maximálně využít výhod digitálního prostředí. Obvyklý postup – zkopírování papírového procesu – musí být nahrazeno moderními prostředky.

Výhody digitálního prostředí

  • nízká cena a vysoká časová efektivita obsluhy plynoucí z automatizace, úspor z rozsahu a škálovatelnosti obsluhy
  • plné přizpůsobení se v čase i v místě, tedy možnost obsluhovat agendy “kdykoliv a kdekoliv”
  • možnost poskytovat komplexní informace před, v průběhu i po skončení agendy
  • propojení a využití dostupných datových zdrojů pro snadnější a rychlejší použití agendy
  • měřitelnost výkonů i kvality
  • předikovatelnost výsledků v čase
  • dohledatelnost a kontrolovatelnost
  • snížení chybovosti
  • vyšší bezpečnost dat i infrastruktury

Nutné předpoklady na straně státu

  • akceptace dlouhodobé vize digitalizace státu napříč úřady a majoritními politickými silami
  • změna procesů zajišťující agendy
  • minimálně nutná změna zákonů, vyhlášek a metodik umožňující a podporující digitalizaci agend
  • proobčaský přístup
    • pochopení občana jako klienta, zákazníka
    • primární je uspokojení potřeb občana, nikoliv zjednodušení práce úředníka
  • informační otevřenost
  • agilní proces vývoje
    • modulární vývoj menších celků
    • přístup menších subjektů k vývoji, řízení, návrhu
    • agilní projektové řízení
    • centralizace vize, decentralizace procesů
  • zpětné měření a vyhodnocení získaných dat
  • méně restriktivní HR pravidla/politika v odborných oborech
  • strukturální změna zaměstnanců z hlediska jejich odbornosti

 

Jaké jsou aktuální bariéry vzniku Digitálního Česka:

  • malé vědomí potřebnosti digitálního znovuobrození a z toho plynoucí malá politická i veřejná podpora
  • neexistující vize a z ní vycházející strategie
  • rigidní řízení, rozplizlé pravomoci a zodpovědnosti
  • nízká ochota k otevřenosti a průhlednosti
  • nízká odborná znalost a ochota ke změně
  • politická neochota a právní překážky snížení počtu zaměstnanců
  • politická neochota a právní překážky k výměně zaměstnanců
  • mnoho soupeřících priorit a úkolů, které tříští pozornost a oddalují výsledky
  • nedostatečné financování
  • obavy či výmluvy na bezpečnostní aspekty
  • neexistence KPI a zpětného hodnocení přínosů agent
  • nízké pochopení podstaty problému a potřeb řešení
  • nedostatečná spolupráce a vůle po sdílení
  • právní překážky

Základem správného rozhodování a poznání, že Digitální Česko plní svou roli, je měření úspěšnosti. Musíme si řící a průběžně upravovat a doplňovat Klíčové ukazatele výkonnosti a Kritéria úspěchu. A ta otevřeně měřit, zverějňovat a hodnotit bez ohledu na to výsledek

Klíčové ukazatele výkonnosti Digitálního Česka

  • úspora finančních prostředků pro provoz státních agend na straně státu
  • úspora finančních prostředků na straně občana
  • spokojenost občanů při kontaktu se státem
  • snížení doby kontaktu občana se státem
  • růst ekonomiky postavené na otevřených datech
  • zvýšení dostupnosti Internetu a počítačové gramotnosti
  • snížení nákladu na vývoj IT
  • snížení nákladů na provoz IT
  • zvýšení přesnosti predikovatelnosti nákladů na vývoj a provoz IT
  • snížení počtu státních zaměstnanců