Dotační kauza Čapí hnízdo se táhne už léta a potáhne se zřejmě dál. Vrchní soud v Praze v červnu 2025 zrušil osvobozující rozsudek a vyslovil závazný právní názor, který fakticky míří k uznání viny obžalovaných. Případ ale brzdí poslanecká imunita Andreje Babiše. Přinášíme přehledný souhrn, o co v případu jde.
Zrod Čapího hnízda a problematická dotace
Pro pochopení celé kauzy je potřeba se vrátit zhruba o dvacet let zpátky do minulosti. V roce 2006 firma z koncernu Agrofert – Imoba – zakoupila zanedbaný lihovar v okrese Benešov s cílem vybudovat zde multifunkční kongresový a rekreační areál. Ano, právě ten areál, který se o pár let později stal tak nechvalně známým.
Pod Agrofert v tu dobu spadá také druhá klíčová společnost – ZZN AGRO Pelhřimov – která se později přejmenuje na farmu Čapí hnízdo. U té dojde na přelomu let 2007/2008 k zásadní změně struktury. Firma se změní ze společnosti s ručením omezeným na akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele. 100 procent akcií se prodává třem fyzickým osobám za 2,38 milionu korun. Později vyjde najevo, že jimi byly dospělé děti Andreje Babiše a bratr jeho partnerky Moniky. S tím jde ruku v ruce změna názvu.
To je důležité, protože právě díky tomu se utváří zdání, že jde o menší nezávislý projekt a že se může farma ucházet o 50 milionovou dotaci pro malé a střední podniky z evropských fondů na podporu cestovního ruchu. Jako součást velkého a ziskového holdingu Agrofert by na tuto podporu dosáhla jen těžko.
Reálně neměla mít nárok ani tak, protože dva roky před žádostí o dotaci byla ještě součástí velkého koncernu, což odporovalo předpisům dotačního programu.
Žádost o dotaci podává Farma Čapí hnízdo 29. února 2008. Dokumenty podepisují Jana Nagyová a Josef Nenadál, kteří byli personálně propojení s holdingem Agrofert. Firma se v žádosti deklaruje jako nezávislý malý podnik splňující podmínky programu. Dotace je 20. srpna 2008 schválena Výborem Regionální rady ROP Střední Čechy.
Návrat firmy pod křídla Agrofertu a porušení pravidel
Stavba areálu začíná v roce 2008, v létě 2010 se Čapí hnízdo slavnostně otevírá. V tomto období se také objevují první problémy.
Farma si totiž v rozporu s pravidly nechá od dotačního úřadu poslat miliony na účet předtím, než zaplatí faktury dodavatelům. Čerpání dotací však má probíhat podle smluv opačně – projekty se proplácejí zpětně. Pochybení potvrdí audit z roku 2011 i mimořádný audit o dva roky později od firmy KPMG. Pokuta šest milionů korun je ovšem farmě téměř celá odpuštěna.
Farma Čapí hnízdo celou dotaci vyčerpá v letech 2009 až 2010. Ještě pět let ale běží lhůta, během které se nesmí změnit podmínky, za kterých byla dotace udělena. Po jejím uplynutí, v roce 2014, farma Čapí hnízdo zaniká a stává se součástí již zmíněné firmy Imoba ze skupiny Agrofert. Je v té době údajně „ztrátová a předlužená“.
A ta částka taky nesouhlasí aneb otočky Andreje Babiše
V říjnu 2013 Babiš sděluje týdeníku Respekt: „Já s Čapím hnízdem nemám nic společného… Nevím, kdo to vlastní.“ Přitom v dubnu téhož roku tweetoval: „Zkušenosti v podnikání a politice mě přesvědčily, že nejlepší místo k životu je moje farma.“
V dokumentu „Matrix AB“ (režie Vít Klusák, 2015) Babiš na kameru prohlašuje: „Myslím, že je to nejlepší projekt, co jsem kdy vymyslel.“
V roce 2016 Babiš – který je v tu dobu poslancem a ministrem financí – poprvé v Poslanecké sněmovně přiznává, že akcie farmy držely v době žádosti o dotaci jeho děti a bratr partnerky.
Pochybnosti o dotaci a vyšetřování
První pochybnosti o dotaci vznesl týdeník Ekonom již v září 2010. Mediální a investigativní zájem výrazně zesiluje o pár let později, když se Andrej Babiš stává vysoce postaveným politikem.
V listopadu 2015 přijde anonymní oznámení na státní zastupitelství s tvrzením, že Babišova farma měla získat dotaci podvodem.
29. prosince 2015 server Aktuálně.cz uvádí, že policie zahájila prověřování okolností dotace – případ řeší Odbor hospodářské kriminality.
Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) pak formálně zahajuje vyšetřování na jaře dalšího roku, trvá do prosince 2017. Závěrečná zpráva konstatuje, že projekt „Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo“ vážně porušil pravidla pro čerpání evropských dotací, tedy četná ustanovení příslušné národní a unijní legislativy. Podle OLAF farma získala podporu určenou pro malé a střední podniky, přestože byla ve skutečnosti ekonomicky propojena s velkou firmou.
Při žádosti o dotaci navíc měli zástupci příjemce poskytnout nepravdivé informace a zamlčet podstatné skutečnosti. OLAF proto doporučil Evropské komisi vyjmout z evropského financování částku 42,5 milionu korun, která odpovídá podílu dotace z fondů EU.
Plný text závěrečné zprávy publikují Aktuálně.cz a Hospodářské noviny 11. ledna 2018. Ministerstvo financí z ní zveřejní pouhé tři odstavce.
29. ledna 2018 je Čapí hnízdo vyloučeno z evropského financování, následně Imoba vrací 49 960 256 korun.
Investigativní průlom přichází na podzim 2018, kdy Slonková a Kubík vypátrají syna Andreje Babiše v Ženevě. Ten prohlašuje, že ho Babišovi spolupracovníci odvezli na Krym, aby ho drželi stranou od vyšetřování, a že podepisoval dokumenty týkající se Čapího hnízda, aniž věděl, o co jde.
Evropský parlament zároveň přijímá tři rezoluce k Babišovu střetu zájmů v prosinci 2018, červnu 2020 a 2021. V dubnu 2021 potvrzuje střet zájmů i Evropská komise a provádí finanční korekce.
Kdo utekl trestnímu stíhání
V srpnu 2017 policie žádá Sněmovnu o vydání Babiše a Faltýnka ke stíhání. 6. září se tak stane. Počátkem října pak policie obviní 11 osob včetně Babiše, Nagyové či Faltýnka – z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU.
Po říjnových volbách 2017 ovšem Babiš získává znovu poslaneckou imunitu; Sněmovna ho podruhé vydává policii v lednu 2018.
V květnu 2018 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavuje stíhání Faltýnka a tří manažerů. V dubnu 2019 policie předává Šarochovi spis s návrhem na obžalobu. Šaroch však počátkem září 2019 místo toho stíhání všech zbývajících obviněných zastavuje s argumentem, že farma splňovala definici malého podniku a Agrofert s ní nepůsobil na stejně relevantním trhu. Městský státní zástupce Martin Erazím rozhodnutí potvrzuje.
Zásadní zvrat přichází 4. prosince 2019, kdy nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zastavení ruší jako „nezákonné a předčasné“ – ovšem pouze ve vztahu k Babišovi a Nagyové. Stíhání ostatních zůstává zastaveno.
Po říjnových volbách 2021 získává Babiš opět imunitu; Sněmovna jej potřetí vydává policii 3. března 2022.
21. března 2022 Šaroch konečně podává obžalobu u Městského soudu v Praze: Nagyová je obžalovaná z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU. Babiš pak z pomoci k dotačnímu podvodu. Oběma hrozí až 10 let vězení. Případ dostává soudce Jan Šott.
Soudní tahanice
Hlavní líčení začíná na podzim 2022. Babiš případ označuje za „politický proces“. Žalobce Šaroch navrhuje tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou a pokutu 10 milionů korun. Důležitým svědkem obhajoby se stává Jan Bareš, manažer stavby, který tvrdí, že oddělení farmy od Agrofertu mělo rodinné, nikoli podvodné důvody.
Na začátku roku 2023 soudce Šott oba obžalované zprošťuje. Konstatuje, že nebyl prokázán úmysl podvodně získat dotaci a farma nepůsobila na stejném trhu jako Agrofert. Policie později obviní z křivé výpovědi finanční ředitelku Agrofertu Petru Procházkovou a člena představenstva Imoby Františka Šlingra.
Žalobce Šaroch se odvolává a v září 2023 Vrchní soud v Praze v neveřejném zasedání ruší zprošťující rozsudek a vrací věc k novému projednání. V písemném odůvodnění označuje hodnocení důkazů prvním stupněm za „tendenční a značně selektivní“.
V novém hlavním líčení soudce Šott 14. února 2024 vydává druhé zproštění se stejnou argumentací – mezery v důkazech nelze zaplnit, neboť obžalovaní a jejich příbuzní využili práva nevypovídat. Žalobce se opět odvolává.
Řízení nově komplikuje zvolení Nagyové do Evropského parlamentu v červnu 2024, čímž získává europoslaneckou imunitu. Vrchní soud žádá EP o její vydání; 1. dubna 2025 tak EP imunity Nagyové zbavuje.
Vrchní soud v létě 2025 podruhé ruší zproštění. Tentokrát však jde podstatně dál: vydává závazný právní názor, v němž konstatuje, že oddělení farmy od Agrofertu bylo účelové za cílem získat dotaci, oba obžalovaní o tom věděli, důkazní řetěz je uzavřený a jednání naplňuje znaky trestných činů. Fakticky tím nařizuje Městskému soudu uznat vinu. Písemné odůvodnění o rozsahu 97 stran je doručeno v srpnu 2025.
Svatý grál premiéra: imunita
V říjnových volbách 2025 ANO vítězí s 80 mandáty. Babiš opět získává poslaneckou imunitu – počtvrté – a později je jmenován premiérem. Soudce Šott 9. října 2025 znovu žádá Sněmovnu o vydání Babiše ke stíhání. Tentokrát k němu ale zřejmě nedojde, sám Babiš veřejně uvede, že se vydat nenechá.
17. února 2026 Mandátový a imunitní výbor (v čele s Helenou Válkovou z ANO) v tajném hlasování nedoporučí Babiše vydat. Sněmovna má finálně rozhodnout 5. března 2026, kdy se očekává, že vládní koalice návrh zamítne. V takovém případě bude stíhání Babiše přerušeno po celé čtyři roky jeho mandátu a řízení bude pokračovat pouze proti Nagyové.
Časová osa kauzy Čapí hnízdo
12/2005 – Agrofert se stává vlastníkem ZZN Pelhřimov a. s.
2/2006 – Imoba kupuje areál u Olbramovic
12/2007 – Přeměna ZZN Pelhřimov na a.s. s akciemi na majitele (anonymní)
2/2008 – Přejmenování na Farma Čapí hnízdo
2/2008 – Podání žádosti o dotaci
8/2008 – Schválení dotace 50 mil. Kč
6/2010 – Otevření areálu
11/2013 – Imoba z Agrofertu kupuje 100 % akcií Farmy Čapí hnízdo
11/2015 – Anonymní oznámení o dotačním podvodu
12/2015 – Policie zahajuje prověřování
1/2016 – OLAF zahajuje vyšetřování
9/2017 – Sněmovna poprvé vydává Babiše
10/2017 – Policie obviňuje 11 osob
12/2017 – OLAF vyšetřování uzavírá
1/2018 – Zveřejnění zprávy OLAF v médiích
6/2018 – Imoba vrací 49 960 256 Kč
09/2019 – Zastavení trestního stíhání
12/2019 – NSZ Zeman ruší zastavení stíhání u Babiše a Nagyové
3/2022 – Podání obžaloby
9/2022 – Zahájení hlavního líčení
1/2023 – 1. zproštění obžaloby
9/2023 – Vrchní soud ruší rozsudek
2/2024 – 2. zproštění obžaloby
4/2025 – EP zbavuje Nagyovou imunity
6/2025 – VS znovu ruší zproštění obžaloby se závazným právním názorem
1/2026 – Babiš odmítl, že by se nechal Sněmovnou vydat
3/2026 – Avizováno hlasování Sněmovny o vydání
