Jeden ze tří nejdůležitějších zákonů ČR má za sebou prvních 6 měsíců víceméně zkušebního provozu.
V historii ČR po 1989 považuji za zásadní existenci tří zákonů. Ústavy ČR, Zákon o svobodném přístupu k informacím (106/1999 Sb.) a Zákon o registru smluv (340/2015 Sb).
Všechny tyto zákony garantují lidem svobodu a právo kontrolovat stát, samosprávné orgány a politiky.
Michal Bláha
A před sebou má divoké hlasování v Parlamentu ČR, kde se ho zejména poslanci dvou vládních stran ČSSD a KDU-ČSL a KSČM nyní snaží vykostit, podstatně omezit, zneškodnit a vyjmout tak z pod kontroly občanů nákupy státu za 230 mld. ročně, ještě než začne být opatření naplno účinné.
Vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL přes se opakovaná jednání nesjednotila na jednotném postupu k poslaneckým pozměňovacím návrhům.
Zatím však zákon o registru smluv platí, tak si shrňme prvních 6 měsíců jeho fungování.
Po 6 měsících
Registr smluv obsahuje smlouvy za 1,16 bil. Kč s DPH, celkem 208 227 platných smluv a 16 558 zneplatněných smluv.
Jak si úřady postupně zvykaly na registr smluv (RS), rostl počet měsíčně uveřejněných smluv. Rekordní byl listopad, kdy do RS přibylo 58.441 smluv. Z hlediska hodnoty smluv byly měsíce poměrně vyrovněné, hodnota smluv oscilovala kolem 150mld Kč měsíčně. Výjimkou byl prosinec, kdy úřady publikovaly sice „pouze 48.924 smluv, ale za to s celkovou hodnotou přes 370 mld Kč. To je jistě jeden z faktů, který si zaslouží hlubší analýzu.
Nejvíce smluv – 5.614 – přibylo do RS 25.11.2016, dvojnásobek obvyklého počtu.
Nejvíce smluv, téměř 1/3, je na částku 100 000 Kč až 500 000 Kč. Následuji 18,7% smluv s hodnotou 50 000 Kč až 100 000 Kč. Zajímavostí je 19,5% smluv bez uvedené ceny, k čemuž se ještě vrátím.
Nejvíce smluv v RS s týká Úřadu práce České republiky (přes 12.000), následovano Českou poštou, s.p. (9797) a PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. (6941).
Statistiky týkající se peněz je však nutné brát s rezervou. Stává se, že jsou v RS stejné smlouvy vícekrát anebo je v RS několik příloh ke stejné smlouvě s plnou hodnotou smlouvy. Takže orientačně – ač nepřekvapivě – nejvíce svým dodavatelům zaplatil (a zaplatí) Státní fond dopravní infrastruktury (756,01 mld. Kč) 1), Ředitelství silnic a dálnic ČR (35,53 mld. Kč) a Zlínský kraj (34,84 mld. Kč).
Nejvíce peněz inkasuje (první ČSAD Vsetín vynechávám, tam jde velmi pravděpodobně o výše zmíněnou chybu) AŽD Praha s.r.o. (14,21 mld. Kč), těsně následovaný OHL ŽS, a.s. (14,16 mld. Kč) a EUROVIA CS, a.s. (13,54 mld. Kč). Velké stavební celky hrají prim.
Přístup centrálních úřadů
Během těchto 6 měsíců jsem dostal stovky dopisů od menších úřadů a státních organizací s prosbou o pomoc, vysvětlení nejasností či poděkování za server HlídačSmluv. Tyto úřady HlídačSmluv používají pro kontrolu toho, zda smlouvy do RS zadávají správně. Bohužel MV ČR v tomto směru příliš nápomocné být nechce.
Centrální úřady mají občas k RS přístup dosti arogantní, nadřazený a plný výmluv. Také množství smluv jimi uveřejňovaný se až podezřele liší.
Jedna taková odpověď o Generálního finančního ředitelství:Až počínaje 1.7.2016 zákon stanovuje povinnost uveřejňovat vyjmenované smlouvy, a to do 30 dnů od jejich uveřejnění. Povinnost uveřejňovat smlouvy není výslovně daná orgánům státní správy, ale smluvních stranám jako takovým – oběma. Zákon nezná žádné „povinné subjekty“, pouze povinnost uveřejnit smlouvu.S účinností od 1.7.2017 bude platit, že:– smlouva bude účinná až od chvíle uveřejnění (není-li v ní stanoveno datum pozdější účinnosti)– smlouva, která nebyla uveřejněna ani do 3 měsíců ode dne, kdy byla uzavřena (pokud její účinnost měla nastat hned uveřejněním), bude uplynutím těchto 3 měsíců zrušena od počátku.Uveřejňování v registru smluv bude tedy od 1.7.2017 samoregulováno těmito důsledky neuveřejnění. Tzn. smluvní strany budou mít samy zájem na tom, aby byly smlouvy uveřejněny, protože jinak nebudou účinné a navíc se po 3 měsících zruší od počátku. Není stanoven žádný orgán, ani žádné správní delikty smluvních stran za to, že smlouvu neuveřejní.
Ministerstva do RS za prvních 6 měsíců uveřejnila smlouvy v rozsahu od skvělých 31,9% (Ministerstvo obrany) po ostudných 0,4% (Ministerstva životního prostředí, pro místní rozvoj a ministerstvo financí)
- Ministerstvo dopravy ( 183 smluv; celkem 1,84 mld. Kč ; 2,51 % rozpočtu úřadu za 2015 )
- Ministerstvo financí ( 263 smluv; celkem 2,13 mld. Kč ; 0,53 % / 2015 )
- Ministerstvo kultury ( 58 smluv; celkem 511,19 mil. Kč ; 5,46 % / 2015 )
- Ministerstvo obrany ( 4824 smluv; celkem 15,47 mld. Kč ; 31,91 % / 2015 )
- Ministerstvo práce a sociálních věcí ( 176 smluv; celkem 1,05 mld. Kč ; 6,64 % / 2015 )
- Ministerstvo pro místní rozvoj ( 167 smluv; celkem 126,37 mil. Kč ; 0,44 % / 2015 )
- Ministerstvo průmyslu a obchodu ( 306 smluv; celkem 3 mld. Kč ; 6,44 % / 2015 )
- Ministerstvo spravedlnosti ( 70 smluv; celkem 27,69 mil. Kč ; 2,86 % / 2015 )
- Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ( 102 smluv; celkem 7,28 mld. Kč ; 5,11 % / 2015 )
- Ministerstvo vnitra ( 1210 smluv; celkem 6,42 mld. Kč ; 27,29 % / 2015 )
- Ministerstvo zahraničních věcí ( 107 smluv; celkem 63,73 mil. Kč ; 0,97 % / 2015 )
- Ministerstvo zdravotnictví ( 63 smluv; celkem 84,54 mil. Kč ; 1,90 % / 2015 )
- Ministerstvo zemědělství ( 331 smluv; celkem 949,65 mil. Kč ; 2,23 % / 2015 )
- Ministerstvo životního prostředí ( 139 smluv; celkem 194,82 mil. Kč ; 0,40 % / 2015 )
Úřadů bez smluv v RS je již velmi málo a jsou převážně z resortu Ministerstva spravedlnosti. Mezi nejzajímavější patří Úřad pro ochranu osobních údajů nebo Akademie věd České republiky.
Hříšníci
První půlrok také ukázal na úřady a státní firmy, které se budou pokoušet povinnosti vyplývající ze zákona co nejvíce obejít. Nejčastějšími způsoby je skrytí hodnoty smlouvy a smluvní strany s odkazem na obchodní tajemství.
Ceny u všech smluv utajuje Budějovický Budvar, státní podnik či Město Nejdek, mezi největší utajovače patří Česká pošta, s.p. (8280 smluv bez ceny) nebo Nemocnice Milosrdných bratří Letovice (98,6 % smluv bez cen) 2).
Smluvní strany tají nejvíce Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s., Česká pošta, s.p. Krajská nemocnice T. Bati, a. s. či Kongresové centrum Praha, a.s.. Ostatní najdete zde.
Politici a osoby s vazbami na politiku
Sledujeme také vazby politiků a dalších osob na stát/úřady a smlouvy jimi uzavírané. Dle očekávání mají největší potenciální konflikt zájmů lidé spojeni s Agrofertem (Jiří Haspeklo, Ing.Andrej Babiš či Ing.Jaroslav Faltýnek), ale ani ostatní se nedrží zpátky, namátkou:
- Ing.Oldřich Lomecký – Starosta MČ Praha 1
- Ivo Valenta – Senátor PČR (nestr. za SsČR), podnikatel
- JUDr.Miroslav Jansta – právník a sportovní funkcionář
- Petr Horák – Sponzor KDU 2014
- František Vaculík – Sponzor ODS 2014,
- Mgr.Petr Cech – Sponzor ODS 2015
- Jaroslav Jirkovský – Sponzor ODS 2014
- Ing.Tomáš Sláma – Sponzor KDU-ČSL 2015
Dalších více než 10.000 sledovaných osob a politiků je vám k dispozici.
Co dál?
Nenechme zničit zákon o Registru smluv politiky, kteří se bojí veřejné kontroly. Kontrolujte a apelujte na poslance vládních i opozičních stran, kteří se snaží vykostit, omezit a zničit zákon o registru smluv.
Nenechme si vzít jeden z mála zákonů, která nám – občanům – umožňuje kontrolovat, jak politici nakládající s našimi penězi, s našimi daňěmi. Posledních 25 let dokázalo, že bez účinné kontroly politici staví dálnice, po kterých se nedá jezdit, budují IT systémy, které se nedají používat a vyzbrojují armádu zbraněmi, které nic neubrání.
Kontrolujme je, protože si to zaslouží!
Poznámky:
1) SFDI má v RS duplikovaná data, O.Kokeš odhaduje správnou hodnotu na řádově 70mld Kč.
2) Nemocnice Milosrdných bratří Letovice má v RS mnoho smluv 2x. Skutečné procento utajených smluv bude nižší. Bohužel za 4 měsíce nebyla nemocnice schopna údaje v RS opravit (a přitom to není nijak těžké).