Kdo je vlastně státní zaměstnanec a čím se jeho odměňování řídí?

Stát zaměstnává prostřednictvím svých úřadů a celé řady dalších institucí včetně příspěvkových organizací několik stovek tisíc zaměstnanců. Jde samozřejmě o státní úředníky, ale také o všechny ostatní zaměstnance ve veřejném sektoru. To zahrnuje mimo jiné například policistu, lékaře ve fakultní nemocnici, učitele na státní vysoké škole nebo třeba soudce. Jejich práce včetně jejich odměňování se řídí zákony.

• Zákon o státní službě – č. 234/2014 Sb.
• Nařízení vlády o platových poměrech státních zaměstnanců – č. 304/2014 Sb.
• Nařízení vlády o podrobnostech služ. hodnocení st. zaměstnanců – č. 36/2019 Sb.
• Zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu – č. 236/1995 Sb. (Tento zákon neřeší jen soudce, jejichž platy najdete na našem webu v „úřednické“ části, ale i platy poslanců, senátorů a členů vlády. Ty pak najdete v části s platy politiků.)

Všechny tyto zákony jsou samozřejmě velmi podrobné, aby pokryly celou rozsáhlou problematiku. A to jsme vybrali jen ty nejdůležitější. Samotné odměňování ve státním sektoru je pak další kapitola. Ve stručnosti se řídí celou řadou platových tabulek, platových základen, tříd, tarifů a nejrůznějších koeficientů. Konkrétní hodnoty se pak mění v závislosti na profesní oblasti, výši dosaženého vzdělání či významností pozice a související odpovědností nebo na délce odpracované doby v konkrétní funkci.

Zmínili jsme platovou základnu, ze které se počítají platy soudců nebo poslanců (dle zákona č. 236/1995 Sb. ). Tohle konkrétní číslo obvykle pravidelně vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výše této základny se odvozuje od průměrné hrubé měsíční mzdy v národním hospodářství. Její aktuální výše (platná do 31. prosince 2025) činí pro soudce 121 685 Kč a pro představitele státní moci 101 364 Kč.

Tato tabulka je Stupnice platových tarifů podle platových tříd a platových stupňů pro státní zaměstnance uvedené v § 2 Nařízení vlády č. 304/2014 Sb. z června 2025.

Zákony a nařízení také určují další složky na „výplatní pásce“ státního zaměstnance. Jde o příplatky nebo odměny.

Příplatky definuje velmi podrobně Služební zákon a je jich hned několik druhů:

• Příplatek za vedení – určuje rozpětí procent z platového tarifu, které může být zaměstnanci přiděleno. Nejvyšších odměn za vedení může dosáhnout náměstek pro státní službu, který může mít měsíční odměny až 60 % ze svého tabulkového platu.
• Příplatek za službu přesčas.
• Zvláštní příplatek – ten stanovuje služební orgán dle souvisejícího nařízení vlády. Nařízení rozděluje správní činnosti do pěti skupin podle obtížnosti výkonu služby, neuropsychické zátěže, či pravděpodobnosti rizika ohrožení života.
• Osobní příplatek – ve služebním zákoně jsou definovány důvody pro přiznání, zvýšení, snížení, či odebrání osobního příplatku. Rozpětí osobního příplatku je od 0% do 50% platového tarifu nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává státní službu. Za určitých okolností pak může být osobní příplatek až do výše 100% nejvyššího platového stupně v platové třídě, do které je zařazeno služební místo, na kterém státní zaměstnanec vykonává státní službu.

I odměny jsou definovány zákonem a mohou být dvojího druhu:

• Odměna – tu může státní zaměstnanec získat za úspěšné splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance (pokud mu nevznikl nárok na příplatek za vedení nebo plat při zastupování). Nejvyšší odměna, kterou může státní zaměstnanec za rok získat je 25% z ročního úhrnu nejvyššího platového tarifu, nejvýše přípustného osobního příplatku, a příplatku za vedení.
• Odměna za služební pohotovost – odměna za služební pohotovost je 10% průměrného výdělku.

Proč se ptáme?

Přestože jsou platy ve státní správě „tabulkové“ a může se na první pohled zdát, že pro náš projekt PLATY ÚŘEDNÍKŮ není co zjišťovat, opak je pravdou. Výše uvedené tabulky, předpisy nebo jednotná výše platové základny nejsou schopné ukázat celou šíři reálných platů ve veřejném sektoru.

Teprve až díky našemu dotazování a následném zveřejnění informací o skutečném odměňování skutečných managerů státních organizací a nejvyšších úředníků státu, můžeme výši konkrétních platů a odměn porovnávat nejen mezi sebou nebo v konkrétní oblasti jako je například zdravotnictví (management státních nemocnic) nebo kultura (vedení muzeí, galerií nebo knihoven), ale i se soukromou sférou. Snadno se tak lze dozvědět, která oblast státní správy odměňuje své zaměstnance adekvátně, kde spíše přeplácí a kde by si zaměstnanci polepšili teprve přeběhnutím do soukromé sféry.

Důležitou součástí projektu ale nejsou nejsou jen poskytnuté údaje ale i ty, které chybí. Každý návštěvník webu PLATŮ se jednoduše dozví, která instituce či podnik svědomitě plní svou informační povinnost a data poskytuje a kde je brána námi zaslaná žádost o informace jen jako otravný leták, který by nejraději hned u schránky hodil do sběru.