K-Index počítáme vždy pro jeden subjekt dostatečné velikosti. Za subjekt považujeme orgán veřejné moci, úřad, podřízenou organizaci, podnik vlastněný veřejnou správou, zřízený zákonem a všechny subjekty spadající pod zákon o registru smluv, které pro jeden kalendářní rok splní alespoň jednu z těchto podmínek:

• má více než 60 smluv se soukromými subjekty
• hodnota smluv se soukromými subjekty s uvedenou cenou je vyšší než 48 milionů korun
• počet smluv se skrytou cenou vynásobený průměrnou hodnotou smluv sečteno s hodnotou smluv se soukromými subjekty je vyšší než 48 miliónů korun. 

Po aplikování těchto podmínek zveřejňujeme v každém kalendářním roce kolem tisíce subjektů z více jak dvaceti tisíc , pro které K-Index analyzujeme.

Metodika

Čistá hodnota K-Indexu je číslo v teoretickém rozmezí 0 až 11 bodů. Čím vyšší je hodnota K-Indexu, tím vyšší je odchylka od dobré praxe a nalézáme více rizik. Metodika srovnává subjekty podle objektivních, měřitelných veličin dostupných v Registru smluv a na něj navázaných veličin. K-Index počítáme vždy pro jeden subjekt definovaný výše pro jeden kalendářní rok. Do výpočtu parametrů počítáme všechny smlouvy subjektu v kalendářním roce.

Do výpočtu všech parametrů s koncentrací dodavatelů zahrnujeme pouze smlouvy, které jsou mezi subjektem a soukromým subjektem (veřejnou správou nevlastněnou anebo s podílem max. 25 %). Smlouvy mezi veřejnoprávními organizacemi do výpočtů koncentrací dodavatelů nezahrnujeme.

Dílčí parametry – ukazatele K-Indexu:

K-Index se skládá z hodnocení 10 parametrů, na základě kterých je možné odhalit rizikové chování instituce a jedenáctého bonusového kritéria.

1. Podíl smluv bez ceny

Procentní podíl smluv uzavřených za kalendářní rok, které mají skrytou cenu. Část smluv nemá cenu uvedenu, protože nejde určit. U smlouvy s nenulovou hodnotou je možné cenu skrýt pouze z omezeného množství důvodů (z důvodu bankovního a obchodního tajemství) a tato výjimka je velmi často zneužívána pro utajení hodnoty smlouvy. 

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva nemá skrytou cenu, hodnota 0.5 znamená polovinu smluv se skrytou cenou. Hodnota 1.0 znamená, že všechny smlouvy mají skrytou cenu.

2. Podíl smluv se zásadním formálním nedostatkem

Procentní podíl smluv, u kterých jsme při analýze našli zásadní formální nedostatky, které ohrožují faktickou platnost smlouvy. 

Mezi závažné nedostatky považujeme: 

• Uveřejnění smlouvy později než 3 měsíce po uzavření. 
• Neplatné datum uzavření smlouvy v metadatech záznamu v registru smluv. 
• Chybějící předmět smlouvy v metadatech záznamu v registru smluv.
• Zcela chybějící identifikace smluvní strany v metadatech záznamu v registru smluv.

Takové smlouvy podle zákona o registru smluv nezačali nikdy platit.

Ve výjimečných případech mohou do této kategorie spadnout smlouvy, které najednou obsahují velké množství méně závažných nedostatků. Méně závažnými nedostatky jsou:

• datum uzavření smlouvy je pozdější než datum uveřejnění smlouvy
• neplatné IČO či jiná identifikace smluvní strany
• shodné strany smlouvy na straně dodavatele i objednatele
• uzavření smlouvy se subjektem, který v době podpisu smlouvy neexistoval 
• zveřejnění smlouvy později než 30 dní po podpisu smlouvy (jak stanovuje zákon, bez sankce)
• text smlouvy není strojově čitelný
• uvedená hodnota smlouvy není platná (typicky je záporná)

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva nemá zásadní nedostatky, hodnota 0.5 znamená polovinu smluv se zásadními nedostatky. Hodnota 1.0 znamená, že všechny smlouvy mají zásadní právní nedostatek.

3. Podíl smluv s cenou u limitu veřejných zakázek  

Procentní podíl smluv, jejichž hodnota je pouze o malou hodnotu nižší než je zákonný limit, nad kterým by se zakázka musela soutěžit podle zákona o zadávání veřejných zakázek. 

Pro výpočet tohoto parametru vybíráme smlouvy, jejichž hodnota je 

– pro stavební práce v rozmezí 5 340 000 Kč bez DPH a 6 000 000 Kč bez DPH a odpovídající částky s DPH 21%.

– pro ostatní práce v rozmezí 1 780 000 Kč bez DPH a 2 000 000 Kč bez DPH a odpovídající částky s DPH 21%.

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva není u limitu, hodnota 1.0 znamená všechny smluvy u limitu.

4. Podíl smluv uzavřených s nově založenými firmami    

Procentní podíl smluv, které jsou uzavřeny z nově založenou firmou. Do nově založených firem nepočítáme ready made společnosti, které byly založeny pouze formálně a poté prodány konečnému vlastníkovi. Plánujeme však metodiku v budoucnu rozšířit i na tyto společnosti. 

Do tohoto parametru počítáme firmy, které byly založeny v rozmezí 50 dní před a 30 dní po uzavření smlouvy. 

Poměrně často se stává, že firma byla založena v době podpisu smlouvy, ale do obchodního rejstříku byla zapsána až po uzavření smlouvy. Z toho důvodu evidujeme i smlouvy uzavřené do 30 dní před formálním vznikem společnosti.

V registru smluv je možné najít i smlouvy uzavřené se společnostmi, které vznikly měsíce i roky po podpisu smlouvy. Zde se jedná v drtivé většině o převod smluv na nástupnické organizace anebo dodatky smluv uzavřené s nástupnickými organizacemi a jedná se o formální nedostatky, nikoliv společensky nebezpečné jednání.

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva takto uzavřená není, hodnota 0.5 znamená polovinu smluv uzavřenou s novými firmami.

Poznámka: uzavírání smluv s novými firmami v praxi nenastává příliš často a je výjimečná. Podíl takto uzavřených smluv, které jsou navíc podezřelé, klesá. Pokud zůstane tento trend zachován, zvážíme vyřazení tohoto parametru z výpočtu K-Indexu nebo změnu jeho kalkulace i na ready-made společnosti.

5. Podíl smluv uzavřených o víkendu či svátku  (do roku 2021 včetně)

Procentní podíl smluv, které byly uzavřeny o víkendu nebo o státním svátku.

Státní úřady obvykle neuzavírají smlouvy mimo pracovní dny. Historicky se u veřejně známých kauz stávalo, že právě ty problematické smlouvy byly uzavřeny mimo pracovní den, aby se snížila možnost novinářů, úředníků s nesouhlasným postojem či třetích stran na to reagovat. 

Jako příklad takového chování můžeme uvést rok 2016, kdy Ministerstvo dopravy obešlo konkurenci a uzavřelo smlouvu za 5 miliard Kč v neděli. 

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva takto uzavřená není, hodnota 0.5 znamená polovinu smluv uzavřenou mimo pracovní den.

Poznámka: tato situace v praxi nenastává často a je výjimečná. Podíl takto uzavřených smluv, které jsou navíc podezřelé, klesá. Pokud zůstane tento trend zachován, zvážíme vyřazení tohoto parametru z výpočtu K-Indexu.
Poznámka 2022: význam tohoto problému klesl natolik, že jsme tento parametry z K-Indexu vyřadili a nahradili ho Podílem výrazně začerněných smluv.

5a. Podíl výrazně začerněných smluv   (od roku 2022 včetně)

Procentní podíl smluv, které byly mají alespoň jednu stránku smlouvy výrazně začerněnou, a to alespon 20% textu nebo celkové stránky na stránce.

Státní úřady obvykle zcela v souladu s ochranou osobních údajů či obchodním tajemstvím začerňují vybrané části smluv. Obvykle se jedná o začernění jména, kontaktních údajů či ceny či jejího výpočtu. Není však správné (jak již opakovaně rozhodli správní soudy) začernit plošně celou stránku či její velkou část, ale pouze ty konkrétní dílčí údaje.

Pokud je plocha začerněných míst na stránce výrazná (velké množství malých začernění či velké plošné začernění), roste podezření, že začernění je příliš rozsáhlé a ve smlouvě jsou skryté údaje, které být skryté nemají. Je to přirozeně i výraz nižší transparentnosti smluvního vztahu. 

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva nemá významně začerněné stránky, hodnota 0.5 znamená, že polovina smluv obsahuje alespoň jednu významně začerněnou stránku.

6. Podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé či ony sami sponzorovali politické strany

Procentní podíl smluv, které jsou uzavřeny s firmou, která má vazbu na politiku, neboli sponzorovala politickou stranu, nebo je přímo či nepřímo vlastněna sponzorem politické strany anebo ji přímo či nepřímo vlastní politik. 

Pokud sponzor politických subjektů nebo politik navazuje obchodní vztahy s veřejnou správou nebo veřejnou správou vlastněnými společnostmi, je nutné takové vztahy zkoumat se zvýšenou pozorností, zda nejde o účelové  vztahy, a zda sponzorství nemělo vliv na uzavření smluvního vztahu. Čím vyšší je procento takto uzavřených smluv, tím roste riziko korupčního chování. 

Hodnota 0 znamená, že žádná smlouva s takovou firmou uzavřená není, hodnota 0.5 znamená, že polovina smluv je uzavřena s takovými firmami.

7. Koncentrace dodavatelů

Poslední čtyři kritéria jsou si principem výpočtu podobná. Zkoumáme zde koncentraci dodavatelů, neboli zda se peníze ze smluv nekoncentrují „v rukách“ malého množství dodavatelů. Vzniká tím riziko závislosti na dodavateli (vendor-lock), vyšší neefektivity (zvýšených nákladů) a roste riziko korupce.

Manuály dobré praxe uvádí: „Elementárním postupem pro prevenci korupce a kartelových dohod je zamezení koncentrace klíčových dodávek do rukou úzkého okruhu dodavatelů “. (OECD (2009), str. 35, http://www.oecd.org/gov/ethics/48994520.pdf a Metodika Z-Indexu).

Vysoká koncentrace dodavatelů je  obecně způsobena:

• uzavřením smlouvy vysoké hodnoty s jedním dodavatelem namísto několika menších s různými dodavateli. Velké zakázky zvyšují riziko soudního napadení, zvyšují neefektitivu – nevedou automaticky k nižším nákladů – a deformují trh. Evropská komise v SMĚRNICi EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES píše:

„Zadávání veřejných zakázek by mělo být uzpůsobeno potřebám malých a středních podniků. Zadavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby využívali kodex osvědčených postupů stanovený v pracovním dokumentu útvarů Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „Evropský kodex osvědčených postupů umožňujících přístup malým a středním podnikům k veřejným zakázkám“, který obsahuje pokyny, jakým způsobem mohou rámec pro veřejné zakázky uplatňovat, aby účast malých a středních podniků usnadnili. Za tímto účelem a v zájmu posílení hospodářské soutěže by měli být veřejní zadavatelé vybízeni zejména k tomu, aby rozsáhlé veřejné zakázky rozdělovali na části. Toto dělení by mohlo probíhat na množstevním základě, díky čemuž by rozsah jednotlivých veřejných zakázek lépe odpovídal kapacitě malých a středních podniků, nebo na základě kvalitativním a v návaznosti na jednotlivá dotčená odvětví a specializace, aby mohl být obsah jednotlivých veřejných zakázek lépe uzpůsoben specializovaným oborům malých a středních podniků, nebo v návaznosti na různé následné fáze projektů.“

Evropská komise v SMĚRNICi EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek

• uzavřením velkého množství smluv s malou hodnotou s malým počtem dodavatelů. Zde jde o shodnou situaci jako v předchozím bodě, ale smlouvy jsou malé, ale opakovaně uzavírány se stále stejnými dodavateli.
• již existující technologickou nebo právní závislostí na dodavateli a omezenou možností dodavatele změnit. Jde o typickou situaci u stavebních zakázek, IT zakázek, právních a jiných odborných činností a prakticky vždy vznikají nehospodárným nebo neodborným jednáním zadavatele.

Výpočet koncentrace dodavatelů

Koncentraci dodavatelů měříme pomocí modifikovaného Herfindahlového indexu (HHI) http://en.wikipedia.org/wiki/Herfindahl_index .

Herfindahlův index (také známý jako Herfindahl-Hirschmanův index, HHI, nebo někdy HHI-skóre) je měřítkem velikosti podniků ve vztahu k průmyslu a ukazatel množství konkurence mezi nimi. Je definována jako součet druhých mocnin podílů firem, kde jsou  podíly vyjádřeny jako zlomky. Může se pohybovat od 0 do 1,0, od velkého počtu velmi malých firem k jedinému monopolnímu výrobci. [zdroj]

• HHI hodnota pod 0,01  označuje vysoce konkurenční prostředí. 
• HHI nižší než 0,15 ukazuje na prostředí bez výrazné koncentrace firem. 
• HHHI mezi 0,15-0,25 naznačuje mírnou koncentraci. 
• HHI nad 0,25 znamená vysokou koncentraci.

HHI samotný měří koncentraci na tržních podílů firem na trhu a míru konkurence na trhu. Jinak řečeno, měří koncentraci firem (nebo opaku rozmanitosti firem) na trhu. My HHI nepoužíme na měření koncentrace na trhu, ale na omezené skupině uzavřených smluv mezi úřadem a firmami, kde do výpočtu nevstupují další firmy z trhu. 

Koncentraci dodavatelů měříme pomocí podílu finančních objemů, které uzavřeli jednotliví dodavatelé, na celkovém objemu smluv hodnoceného zadavatele. Vzorec pro výpočet ukazatele koncentrace dodavatelů vypadá takto:

    V praxi může mít podstatná část smluv skrytou cenu (číselně nulovou hodnotu). Protože HHI je postaven na výpočtu podle objemu hodnoty smluv, tyto smlouvy by se do výpočtu nezahrnuly a ukazatel by tak mohl být negativně i pozitivně ovlivněn. 

    Z toho důvodu takovým smlouvám dáváme (pro potřeby výpočtu) jako hodnotu průměrnou hodnotu smluv, které analyzovaný subjekt uzavřel v analyzovaném roce.

Z tohoto důvodu jsme si definovali upravený HHI-modif, který počítáme jako rozdíl mezi HHI a nejlepším teoreticky možnou hodnotou koncentrace HHI-best, které je možné u existujícího počtu a velikosti smluv dosáhnout.

HHI-modif = odmocnina z (HHI - HHI-best), kde

HHI-best je hodnota HHI, kterou počítáme pro situaci, kdy jsou smlouvy rovnoměrně rozděleny mezi jednotlivé dodavatele, každý dodavatel má pouze 1 smlouvu na stejnou částku.

Slovně řečeno, měříme rozdíl mezi nejlepším možným teoretickým výsledkem koncentrace dodavatelů u daného počtu smluv a aktuální koncentrací. Výslednou hodnotu odmocníme, abychom omezili sčítání efektu koncentrace u více souvisejících parametrů (typicky u celkové koncentrace a u koncentrace podle oborů a extrémní hodnoty u velmi vysové koncentrace dodavatelů, kdy příliš vysoká hodnota získává příliš vysokou váhu na celkovém hodnocení).

Interpretace hodnoty HHI-modif je stejná jako u HHI

• HHI-modif hodnota pod 0,01  označuje vysoce konkurenční prostředí dodavatelů. 
• HHI-modif nižší než 0,15 ukazuje na prostředí bez výrazné koncentrace dodavatelů. 
• HHI-modif mezi 0,15-0,25 naznačuje mírnou koncentraci dodavatelů. 
• HHI-modif nad 0,25 znamená vysokou koncentraci dodavatelů.

Výjimky ve výpočtu koncentrace dodavatelů

Do výpočtu koncentrace dodavatelů započítáváme pouze smlouvy se soukromými subjekty, ne se subjekty, ve kterým má stát či samospráva podíl maximálně 25 %. Smlouvy mezi veřejnoprávními organizacemi do výpočtů koncentrací dodavatelů nezahrnujeme.

Dále do koncentrace dodavatelů nezahrnujeme smlouvy klasifikované automatickou analýzou Hlídače státu jako opakované bankovní operace (typicky repo operace a opakované termínované vklady) a uzavření nových bankovních dokumentací (typicky záznamy obsahující nové obecné bankovní podmínky s nulovou hodnotou) – technicky jde o smlouvy z oblastí oblast:finance_repo a oblast:finance_formality.

7. Koncentrace dodavatelů     

Koncentrace dodavatelů (jak je popsáno výše) počítaná pro všechny smlouvy subjektu se soukromými dodavateli. 

Pokud je hodnota pod 0,01  označuje vysoce konkurenční prostředí dodavatelů. 

Pokud je hodnota mezi 0,01 a 0,15, ukazuje to na prostředí bez výrazné koncentrace dodavatelů. 

Pokud je hodnota mezi 0,15 a 0,25,naznačuje mírnou koncentraci dodavatelů. 

Pokud je hodnota nad 0,25 znamená vysokou koncentraci dodavatelů.

Pokud je hodnota rovna 1, smlouvy jsou uzavřeny pouze s jedním dodavatelem.

8. Koncentrace dodavatelů u smluv blízké u limitu veřejných zakázek

Počítáme koncentraci dodavatelů (jak je popsáno výše), ale pouze u smluv, které mají hodnotu blízkou limitu pro veřejné zakázky (viz bod 2.). 

Tomuto parametru klesá přesnost s klesajícím počtem smluv. Proto ho počítáme pouze v případě, že počet smluv se skrytou cenou je více než 7 anebo počet různých dodavatelů je alespoň roven dvěma. 

Pokud je hodnota pod 0,01  označuje vysoce konkurenční prostředí dodavatelů. 

Pokud je hodnota mezi 0,71 a 0,15, ukazuje to na prostředí bez výrazné koncentrace dodavatelů. 

Pokud je hodnota mezi 0,15 a 0,25,naznačuje mírnou koncentraci dodavatelů. 

Pokud je hodnota nad 0,25 znamená vysokou koncentraci dodavatelů.

Pokud je hodnota rovna 1, smlouvy jsou uzavřeny pouze s jedním dodavatelem.

9. Koncentrace dodavatelů u smluv se skrytou cenou 

Počítáme koncentraci dodavatelů (jak je popsáno výše), ale pouze u smluv, které mají skrytou cenu. Protože výpočet koncentrace je postaven na hodnotě smlouvy, která je u zde analyzovaných smluv nulová, jako hodnotu pro každou smlouvu použijeme průměrnou hodnotu smlouvy subjektu za analyzovaný rok. 

Tomuto parametru klesá přesnost s klesajícím počtem smluv. Proto ho počítáme pouze v případě, že počet smluv se skrytou cenou je více než 7 anebo počet různých dodavatelů je alespoň roven dvěma. 

• Pokud je hodnota pod 0,01  označuje vysoce konkurenční prostředí dodavatelů. 
• Pokud je hodnota mezi 0,01 a 0,15, ukazuje to na prostředí bez výrazné koncentrace dodavatelů. 
• Pokud je hodnota mezi 0,15 a 0,25,naznačuje mírnou koncentraci dodavatelů. 
• Pokud je hodnota nad 0,25 znamená vysokou koncentraci dodavatelů.
• Pokud je hodnota rovna 1, smlouvy jsou uzavřeny pouze s jedním dodavatelem.

10. Koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů u hlavních oborů činnosti 

Zejména u velkých úřadů a firem nemusí být problémem pouze koncentrace dodavatelů celková, ale i oborová. Pokud má subjekt velké množství dodavatelů a smluv, přirozeně může být – a bývá – celková koncentrace dodavatelů dobrá. Ale pokud zanalyzujeme jednotlivé skupiny objednávek podle oboru/typu služeb, ukáže se, že jsou obory, kde je koncentrace dodavatelů podstatně vyšší než v jiných. 

V Hlídači státu analyzujeme každou jednotlivou smlouvu speciálním algoritmem umělé inteligence, podle desetitisíců slov a slovních spojení a s vysokou přesností zařazujeme smlouvy do více než 130 oborů a podoborů podle zboží a služby, které jsou obsahem smlouvy. 

Pro potřeby tohoto kritéria analyzujeme těchto 21 hlavních oborů:
Bezpečnost/Ochrana, Dary, Doprava, Energie, Finance, IT, Jiné, Kancelář, Právní a realitní služby, Přírodní zdroje, Reklamní a marketingové služby, Řemesla, Sociální služby, Stavebnictví, Stroje a zařízení, Technické služby, Telekomunikace, Voda a potraviny, Věda a výzkum, Zdravotnictví, Zemědělství, 

Postup výpočtu.

a) vybereme nejdůležitější obory, které budeme analyzovat. Důležitým oborem je obor, který splňuje alespoň jednu z těchto tří podmínek:
    – má podle objemu smluv alespoň 5 % podíl na objemu hodnot smluv subjektu;
    – počet smluv v oboru tvoří alespoň 5 % celkového počtu smluv subjektu;    
    – počet smluv v oboru se skrytou cenou je vyšší než 2 % všech smluv bez uvedené ceny;

b) pro každý takový obor spočítáme koncentraci dodavatelů HHI_obor_1. 

c) tuto spočítanou koncentraci dodavatelů HHI_obor_1 pro daný obor vynásobíme procentem smluv, které nemají uvedenou cenu. 

HHI_obor = HHI_obor_1 * (1 + procento smluv bez uvedené ceny)

Jinak řečeno, pokud je v oboru vysoké procento smluv bez uvedené ceny, zvyšuje se tím možnost, že smlouvy bez uvedené ceny snižují vypočtenou hodnotu koncentrace.

Skryté ceny u smluv pro daný obor sankcionujeme, protože se tím snižuje transparentnost hospodaření subjektu v tomto oboru.

Toto je jediný parametr K-Indexu, který nemá hodnotu v rozmezí 0 až 1, ale 0 až 2, a to v případě existence smluv v oboru bez uvedené ceny.

d) opakujeme b) a c) pro všechny obory

e) podle důležitosti oboru (=objemu smluv v daném oboru, smlouvám se skrytou cenou přiřazujeme průměrnou hodnotu smluv subjektu ) spočítáme vážený průměr koncentrací oborů a to tvoří celkovou známku tohoto parametru.

Výpočet hrubé hodnoty K-Indexu

Všechna výše zmíněná kritéria mají stejnou váhu, proto je výpočet hodnoty K-Indexu jednoduchý – je o prostý součet hodnot všech výše uvedených kritérií.

krit.1 + krit.2 + krit.3 + krit.4 + krit.5 + krit.6 + krit.7 + krit.8  + krit.9 + krit.10 = průběžná hodnota K-Indexu.

Teoreticky může průběžná K-Index nabýt hodnoty v rozmezí 0 až 1,10. V praxi pouze jednotky úřadů dosáhnou hodnoty vyšší než 0,40. 

Desetinná čísla jsou pro většinu populace hůře čitelná a pochopitelná než přirozená čísla s maximálně jedním desetinným číslem. Proto pro lepší čitelnost proto průběžnou hodnotu K-Indexu vynásobíme deseti.

průběžná hodnota K-Indexu * 10 = čitelná hodnota K-Indexu

11. Bonus za transparentnost

Bonus pro organizace, které jsou transparentní nad rámec zákona o registru smluv. 

Pokud vkládají do registru smluv smlouvy pod hodnotu 50.000 Kč (což dle zákona nemusí, je to dobrovolné), mohou dostat bonus.

• Pokud je podíl smluv pod 50.000 Kč v registru smluv o 25% vyšší než je obvyklé (průměr celého registru smluv), pak dostanou bonus 0.25 bodů. 
• Pokud je podíl vyšší o více než 50%, pak je bonus 0.5 bodů. 
• Pokud je podíl vyšší o více než 75%, pak je bonus 0.75 bodů.
• Ve všech ostatních případech je bonus roven nule.

Výsledný K-Index

Získaný bonus odečteme od číselné hodnoty K-Indexu a získáme konečnou hodnotu K-Indexu.

Čitelná hodnota K-Indexu – bonus = K-Index

Pro lepší srozumitelnost prezentujeme běžné veřejnosti hodnotu K-Indexu nikoliv jako číslo, ale jako známku A, B, C, D, E, F.

• – pro hodnotu K-Indexu větší nebo rovno 0 a menší nebo rovnu 3
• – pro hodnotu K-Indexu větší než 3 a menší nebo rovnu 6
• – pro hodnotu K-Indexu větší než 6 a menší nebo rovnu 9
• – pro hodnotu K-Indexu větší než 9 a menší nebo rovnu 12
• – pro hodnotu K-Indexu větší než 12 a menší nebo rovnu 15
• – pro hodnotu K-Indexu větší než 15 

Na webu ho publikujeme obvykle ve formě většího plakátu s popisem (ukázka pro Nemocnici Na Bulovce)

Otázky a odpovědi ke K-indexu naleznete na této stránce, podobně zpracované dotazy k Registru smluv, jež je z velké části zdrojovou databází K-indexu najdete na stránce Otázky a odpovědi: Registr smluv.

---

Metodika verze 1.2, poslední změna 1.7.2021.

• Z analýzy smluv jsou vyřazeny bankovní smlouvy na opakované finanční operace (typicky repo operace a opakované termínované vklady) a nové bankovní dokumentace. Technicky jsou to smlouvy s obory oblast:finance_repo a oblast:finance_formality)
• Kalkulace koncentrací dodavatelů u rizikových skupin smluv bez ceny a koncentrace dodavatelů u smluv s cenou u limitu  vyžaduje pro výpočet více než 7 smluv, oproti předchozímu požadavku více než 5 smluv. Důvodem je minimalizace extrémních hodnot výpočtu při příliš nízkém počtu smluv či dodavatelů. Spočítanou hodnotu koncentrace dodavatelů odmocníme, abychom omezili váhu hodnocení na celkovou známku u extrémně vysokých koncentrací dodavatelů.
• Všechny změny jsou provedeny na základě diskuzí s měřenými organizacemi a na základě jejich zpětné vazby prováděné v období září 2020 až únor 2021 a mezi dubnem a červnem 2021.

Děkujeme všem organizacím za ochotu a spolupráci.