Seznam Zprávy dnes uveřejnil závažné obvinění Ministerstva financí v článku Utajený svědek: Babišova náměstkyně viděla do živých daňových kauz, zrušili mlčenlivost.

„Za celou praxi působení na Ministerstvu financí jsem nezažil, že by se jakýkoliv náměstek takovýmhle zásadním způsobem zajímal o živé kauzy a aktivně působil na poradách vedení Finanční a Celní správy,“ vypověděl svědek. Jeho identitu reportéři znají, nicméně na jeho žádost – ze strachu z postihu ze strany zaměstnavatele – ji nezveřejňují.

Náměstkyně Alena Schillerová (…) v rozhovoru s reportéry potvrdila: Na Babišově ministerstvu začal platit interní předpis, podle kterého se na vedení ministerstva už nevztahuje mlčenlivost Finanční správy ve vztahu k jednotlivých kauzám. Schillerová nicméně popřela, že by zasahovala do živých kauz Finanční a Celní správy.

Tato informace je velmi výbušná. Ministerstvo financí nás opakovaně ujišťuje, že nemá přístup k informacím z běžících daňových řízeních.

Naposledy před dvěma dny.

Ministerstvo financí je podle kompetenčního zákona nadřazeno Generálnímu finančnímu ředitelství, které metodicky vede, přičemž do konkrétních kauz nezasahuje a z jejich průběhu ani nemá žádné informace. (tisková zpráva z 17.10.2017)

nebo z prohlášení ministra financí v souvislosti s firmou FAU ze dne 29.8.2017

Ministr financí nemá vzhledem k povinnosti mlčenlivosti Finanční správy umožněn přístup k detailům daňových řízení

Skutečnost je jiná

Ve skutečnosti si GFŘ na podzim 2013 dopisovalo s MF ČR a nesouhlasilo s prolomením daňové mlčenlivosti vůči MF ČR. Podařilo se nám získat interní materiály ministerstva, které to dokazují.

Dne 29.11.2013 napsal tehdejší ředitel GFŘ Jan Knížek (následně vyhozený ministrem Babišem) Ministerstvu financí (plný text)

Dne 27. 11. 2013 jsem byl vyrozuměn o Vaší žádosti o součinnost ve věci cílené dohlídky Ministerstva financí ve věci daňového subjektu Alfa Group Service and Investments a.s. č. j.: MF-108163/2013/39 ze dne 26. 11. 2013. Z uvedeného dokumentu je zřejmé, že od příslušného správce daně jsou požadovány informace související s konkrétním daňovým řízením. S ohledem na zákonné změny organizační struktury Finanční správy ČR a právní úpravu zabývající se poskytováním informací získaných při správě daní mám za to, že Vašemu požadavku nelze vyhovět

Reakce Ministerstva financí byla prudce odmítavá a tvrdící, že Ministerstvo financí má plné právo k zasahování a plném informování o běžících daňových řízení v rámci své kontrolní činnosti vůči GFŘ.

Mgr. Karel Šimek, ředitel odboru Daňová legislativa, dne 5. 12. 2013 odpověděl (celý dokument)

Dopis GFŘ ve svém souhrnu prezentuje názor, podle něhož není Ministerstvo financí ze zákona oprávněno provádět dohlídky u orgánů Finanční správy České republiky (…) a to zejména jako správců daně ve smyslu zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). S tímto závěrem je třeba vyslovit zásadní a principiální nesouhlas.

Dále v dopise jednoznačně toto právo obhajuje s tím, že institut tzv. cílených dohlídek je standardně využívaným institutem.

Za zcela spekulativní je třeba označit tvrzení v dopisu GFŘ, podle něhož lze dohlídkovou činnost provádět pouze jako plošnou, nikoliv zaměřenou na konkrétní kauzu. Takové omezení nejen, že nevyplývá z žádného právního předpisu, ale není ani logické, neboť pokud by Ministerstvo financí mělo pravomoc seznámit se s konkrétními kauzami v rámci plošné dohlídky, tím spíše by tak mohlo učinit v jednotlivém případě. Institut tzv. cílených dohlídek, směřujících k ověření postupu správního orgánu v konkrétní kauze, je standardně využívaným institutem, a to zejména v případech existence předchozích indicií ohledně nezákonného či nesprávného postupu v dané věci.

Ve své argumentaci se odkazuje i na daňový řád, zejména část o mlčenlivosti.

Jak již bylo uvedeno výše, má Ministerstvo financí postavení správce daně nejblíže nadřízeného Generálnímu finančnímu ředitelství. Z tohoto důvodu na něj dopadá prolomení daňové mlčenlivosti podle ustanovení § 52 odst. 5 písm. a) daňového řádu, podle něhož o porušení mlčenlivosti nejde, poskytne-li úřední osoba informace úřední osobě téhož nebo jiného správce daně pro výkon jeho pravomoci. Otázkou nicméně zůstává, zda se toto prolomení vztahuje pouze na informace v konkrétní věci při správě daní, v níž je dána příslušnost nadřízeného správce daně, nebo zda se může jednat o informace týkající se správy daní u podřízeného správce daně obecně.

Zde je třeba uvést, že vztah nadřízenosti a podřízenosti dvou správních orgánů jako správců daně nelze redukovat na pouhou procesní instančnost, ale jeho nedělitelnou součástí je i řídící pravomoc.

Zde je jasně deklarováno, že Ministerstvo financí chce mít právo do daňových řízení aktivně zasahovat.

Má ministerstvo právo prolomit daňovou mlčenlivot?

Problematické se mi jeví právo prolomit daňovou mlčenlivost zejména s odkazem na § 52 odst. 5 písm. a) daňového řádu.

Povinnost mlčenlivosti
§ 52
(1) Úřední osoby a osoby zúčastněné na správě daní jsou vázány povinností mlčenlivosti o tom, co se při správě daní dozvěděly o poměrech jiných osob. To neplatí pro daňový subjekt, pokud jde o informace získané nebo použité při správě jeho daní.
(…)

(5) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li úřední osoba informace
a) úřední osobě téhož nebo jiného správce daně pro výkon jeho pravomoci,
b) úřední osobě při plnění povinností ve věcech archivnictví, nebo
c) osobě zúčastněné na správě daní v rozsahu, v jakém jsou její práva a povinnosti správou daní dotčena.

§ 53
(1) O porušení povinnosti mlčenlivosti nejde, poskytne-li správce daně informace získané při správě daní
a) Finančnímu analytickému úřadu na základě zákona o boji proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu nebo zákona o provádění mezinárodních sankcí,
b) koordinačnímu orgánu veřejné podpory podle zákona upravujícího některé vztahy v oblasti veřejné podpory při plnění informační povinnosti ve věci veřejné podpory nebo podpory malého rozsahu poskytované správcem daně,
c) soudu….

a dál následuje výčet konkrétních úřadů, který je možné informace poskytnou. Ministerstvo financí mezi nimi není.

Domnívám se, že odkaz § 52 odst. 5 písm. a) se týká odůvodněné konkrétní kontrolní činnosti, nikoliv preventivně vykonávaného dohledu.

V každém případě je zřejmé, že již od prosince 2013 si je Ministerstvo financí plně vědomo, že chce vstupovat do aktivních daňových řízeních, mít v nich řídící roli a že tak v praxi činí.

Tím pádem nejsou pravdivé proklamace Ministerstva financí z jejich tiskových prohlášení, že tomu tak není.