Ministerstva a státní organizace uplatňují rozdílné přístupy k nájemníkům svých nebytových prostor, kteří museli uzavřít provozovny kvůli vládním nařízením. Někde trvají striktně na výši původně sjednaného nájemného, jinde jsou připraveni slevit, některé instituce čekají na schválení návrhu ve Sněmovně, kam jej původně vrátili senátoři, kteří požadovali 80% příspěvek státu. Mezitím se však situace změnila a ministr průmyslu a dopravy Karel Havlíček navrhl, aby stát přispěl 50 procenty v případě, že pronajímatel sleví 30 %. Pak by nájemce, který musel svůj podnik uzavřít, platil jen procent 20. Podrobný návrh by měl být na stole ministrů v pondělí 11. května.

 

Od zcela striktního až po řekněme empatický. Takové jsou přístupy úředníků ministerstev či jiných státních úřadů, kteří mají na starost pronájmy nebytových prostor k jejich nájemníkům. Zcela striktní postoj zaujímá například Národní galerie. „Celou situaci jsme prověřovali a snažili se dosáhnout vyjádření jak Ministerstva financí, tak našeho zřizovatele Ministerstva kultury, na základě které bychom mohli přistoupit ke konstruktivnímu jednání o případné úpravě vzájemných smluvních podmínek. Do dnešního dne jsme však obdrželi doporučení, že máme striktně postupovat v souladu s právním řádem, a to především podle ustanovení zákona O majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích. S ohledem na převládající restriktivní výklad tohoto zákona Vám tedy bohužel zatím nemůžeme nabídnout žádnou slevu na nájemném či odklad splácení bez splnění zákonných podmínek, naopak jsme jako příspěvková organizace povinni všechny pohledávky důsledně vymáhat,“ napsala ve svém dopise generální ředitelka Národní galerie v Praze Alena Anne-Marie Nedoma. Stejného názoru je Ministerstvo financí, kterému podle jeho mluvčí Jakuba Vintrlíka zákony ani neumožňují jednat jinak. „MF jako organizační složka státu musí postupovat v souladu se zákonem O majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (č. 219/2000 Sb.), podle kterého nájemné nesmí být sjednáno v nižší částce, než je v daném místě a čase obvyklá a který neumožňuje ani plošné promíjení dluhů (včetně dluhů z nájemného),“ uvedl Vintrlík. Ministerstvo podle něj pronajímá téměř 30 000 m2 společnosti PVA Expo v Letňanech, na nichž známý podnikatel Luděk Sekyra provozuje výstavní areál. Ten má celkovou plochu 105 000 čtverečních metrů.

Na změnu legislativy čeká také Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jehož mluvčí Radek Ležatka uvedl, že úřad v naprosté většině pronajímá spíše pozemky – typicky pozemky pod stavbami cizích vlastníků – nájemců, zahrady u domů, garáže, případně jen části nemovitostí jako pro vysílače mobilních operátorů. Proto se ho současná opatření moc nedotýkají. Podle Ležatky měl ÚZSVM v loňském roce příjmy z nájemného ve výši cca 280 milionů korun.

Poslední vývoj legislativy vypadá tak, že stát podnikatelům postiženým v souvislosti s koronavirem přispěje 50 procent na nájem. „Nájemce zaplatí pětinu a 30 procent majitel. Program bude na tři měsíce od 1. dubna do 30. června,“ uvedl podle ČTK po pondělním (4. května – pozn. red.) jednání vlády  vicepremiér a ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO), který má do týdne program připravit.

Úleva se bude vztahovat na všechny firmy, které byly kvůli vládním opatřením odstaveny od provozu a musely platit komerční nájem. Týkat se bude podniků, které zůstaly kvůli vládním opatřením zcela uzavřené, ale i těch, které prodávaly přes výdejní okénko nebo e-shop. Podmínkou získání příspěvku státu bude dohoda nájemce s majitelem na snížení nájmu o 30 procent.

Vnitro: „S péčí řádného hospodáře“ lze přistoupit ke slevě na nájemném či jeho jiné úpravě

Úředníci Ministerstva vnitra jsou jiného názoru. „Domníváme se, že by bylo možné pro slevu na nájemném případně jeho jinou úpravu využít ustanovení občanského zákoníku, kdy lze obnovit jednání o smlouvě, neboť se jedná o změnu podstatnou, kterou nebylo možné předpokládat a tato nastala až po uzavření smlouvy,“ uvádí mluvčí resortu Hana Malá.

Podle ní se právníci Ministerstva vnitra domnívají, že „postup v souladu s péčí řádného hospodáře“, kterým se většinou státní instituce zaklínají, nemusí vždy nutně znamenat absolutní restrikce vůči ceně nájemného, ale je možné i „s péčí řádného hospodáře“ přistoupit ke slevě na nájemném či jeho jiné úpravě, neboť řádný hospodář by měl zohlednit kromě viditelné účetní příjmové stránky rozpočtu i celou situaci z pohledu dlouhodobějších ekonomických dopadů. „Případná sleva na nájemném nemusí v dané situaci znamenat neodůvodněné snižování výnosů z majetku státu, ale může přinést další pokračování předtím fungujícího a ekonomicky výhodného smluvního vztahu, odvrátit možnou platební neschopnost nájemce, eliminovat náklady na vymáhání dlužného nájemného a v neposlední řadě zabránit dlouhodobějšímu výpadku příjmů z nájemného při hledání nového nájemce,“ nabízí dosud neobvyklý přístup právníci Ministerstva vnitra.

Resort Ministerstva vnitra, pod který spadá Policie, Hasiči a také například Centrum sportu Ministerstva vnitra, je jedním z největších pronajímatelů komerčních prostor, které musely být kvůli koronavirové krizi a vládním nařízením uzavřeny. Podle mluvčí Hany Malé jde o zhruba 48 provozoven. „Jedná se o sportoviště, kadeřnictví, manikúru, prodejnu sportovních potřeb, restaurace, závodní občerstvení, vinotéku, prodejnu tabáku, cestovní kancelář, prostory pro fyzioterapeutické a masážní služby, penzion apod.,“ uvedla výčet některých uzavřených provozoven pronajímaných Ministerstvem vnitra Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Například Bytová správa Ministerstva vnitra ví o patnácti prostorech, které musely uzavřít své provozovny. „Souhrnná výše měsíčních příjmů z pronájmů činí 196 580 Kč. Bytová správa uvažuje o snížení nájemného zatím za měsíc duben pro některé nájemce. O změnách nájemních smluv se neuvažuje,“ upřesnila Malá. Zařízení služeb pro Ministerstvo vnitra vstoupilo do jednání s nájemci, kterých se dotklo uzavření provozoven v důsledku mimořádných opatřeních. „Na základě jejich písemných žádosti pozastavilo platby nájemného (bez energií a služeb) a to na dobu tří měsíců. O pozastavení plateb nájemného dosud požádalo šest nájemců, kterým ZSMV vyhovělo. ZSMV po schválení zákona řešícího problematiku nájemného v době mimořádných opatření bude při úpravě nájemních smluv postupovat dle této legislativy. Právní odbor ZSMV bude otázku přerušení, pozastavení či případné slevy na nájemném analyzovat v okamžiku schválení legislativy,“ dodala mluvčí Malá. Detailní rozbor situace v celém resortu Ministerstva vnitra včetně výše nájemného uzavřených provozů si můžete prohlédnout na tomto odkazu.

O vstřícném přístupu uvažují také úředníci Ministerstva pro místní rozvoj. To podle svého mluvčího Viléma Frčka pronajímá provozovny v lukrativních lokacích Prahy 1 – konkrétně ve svém sídle na Staroměstském náměstí, a v nejdražších pražských ulicích Pařížská a Na Příkopě. „Souhrnná výše měsíčních nájmů činí cca 6 500 000,- Kč. Vedení ministerstva uvažuje o odložení nájemného tak, jak o to požádali jednotliví nájemci, kteří byli nuceni svoje provozovny z důvodů vládních opatření uzavřít,“ uvedl mluvčí MMR Vilém Frček.

Realitní expert – vedoucí retailového oddělení JLL, která je celosvětovou sítí realitních specialistů – Tomáš Soukup souhlasí s tím, že by se stát měl chovat jako řádný hospodář.

„Pokud nemá na nemovitost bankovní úvěr, tak by se dalo říct, stejně jako v případě soukromých vlastníků, že záleží pouze na státu, jak se situací naloží. Na druhou stranu to mají státní instituce složitější, jelikož si umím představit, že z nájmu pomáhají financovat veřejné záležitosti. Ať už se jedná o městskou část, hl. m. Praha, ministerstvo či stát jako takový. Tedy bude mít výpadek příjmu a peníze z nájmu budou někde chybět. Otázka zní, kde budou scházet. Pokud to budou záležitosti, které zásadně neovlivní cash flow dané instituce, tak se domnívám, že lze najít kompromisní řešení. Pokud by ale výpadek zásadně ohrozil cash flow, bude řešení složitější.“

– Tomáš Soukup