Níže zveřejněná odpověď je reakcí ředitele Michala Bláhy na výstražný dopis od Státního fondu podpory investic, obdržený dne 16. 9. 2020. Celý dopis naleznete zde: IC 70856788 Dopis 2020-09-16 Státní fond podpory investic – námitky na hodnocení SFPI_822296796[1]

 

Vážená paní ředitelko Pejpalová,

děkujeme za Váš zájem o náš rating K-Index. Rating jsme před dvěma dny vydali poprvé, je to zcela nový ukazatel porovnávající organizace veřejné správy a firmy vlastněné státem. Index je zveřejněn pro 1012 největších organizací (z hlediska publikování smluv v registru smluv) z celkem více než dvaceti tisíc.

Cílem K-Indexu je poskytnou bližší analýzu těchto organizací a formou „známky“ A až F je pro veřejnost srozumitelně rozdělit. Druhým cílem je poskytnou organizacím informace a doporučení, která jim umožní opravit stávající chyby (v organizaci či registru smluv) a zlepšit svou transparentnost do budoucna. 

Třetím cílem je poskytnou porovnání podobných organizací mezi sebou jak veřejnosti, tak samotným organizacím a podnítit sdílení dobré praxe mezi hůře a lépe hodnocenými organizacemi.  

Omezení daná kvalitou, resp. nekvalitou dat v registru smluv, metodikou a chybami samotných organizací, si uvědomujeme a jsme rádi za každou zpětnou vazbu, která má potenciál opravit možné chyby K-Indexu, metodiku do budoucna anebo chování zkoumaných organizací.

Jak jasně plyne z metodiky, pravidla jsou stejná pro všechny organizace. Uvědomujeme si však, že mohou být specifické organizace s výjimečnou agendou, na které se zvolená metodika příliš nehodí. Takové situace v rámci prvního roku K-Indexu budeme řešit individuálně. 

Váš dopis nám pomohl odhalit drobnou chybu ve stránce podrobného detailu K-Indexu pro organizaci, kdy některé odkazy na vyhledání analyzovaných smluv odkazovaly na smlouvy, které analyzovány nebyly. To je nyní již v pořádku. 

Tolik obecný úvod a nyní k Vašim konkrétním připomínkám. Předpokládám, že se bavíme o hodnocení K-Indexu pro rok 2019 na adrese https://www.hlidacstatu.cz/kindex/detail/70856788 a na toto období budu dále odkazovat.

 

1. Děkujeme za upozornění na špatný název, opravíme ho a budeme to řešit s naším dodavatelem dat. Názvy organizací čerpáme primárně z obchodního rejstříku, kde bohužel nejste vedeni, proto se změna názvu automaticky neprojevila.
2. “Pokud uvádíte, že „Většinu peněz dostali 2 dodavatelé z 65“, není to pravda, neboť se v tomto případě nejedná o dodavatelské smlouvy, ale o smlouvy, které nepodléhají režimu zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.”
   • S obecným pojmenováním, které by bylo formálně přesné, obecné pro různé typy smluv a současně srozumitelné pro širokou veřejnost, je to těžké. My jsme zvolili obecná pojmenování Plátce/Objednatel na jedné straně a Dodavatel na straně druhé. Je zřejmé, že tím myslíme smluvní strany, kdy jedna peníze dává a druhá inkasuje. Čtyři  roky provozu Hlídače smluv toto pojmenování nikdo neoponoval. Pro přesnější formální význam doplníme detailnější popis.
3. “Smluvní strany, se kterými jsou smlouvy uzavírány, vůbec nejsou ve vztahu k Fondu v postavení dodavatele, neboť jsou to příjemci prostředků (úvěrů nebo dotací). Jedná se o velmi podstatný rozdíl.”
   • Z hlediska výpočtu koncentrace dodavatelů nás formální stránka smluvního vztahu nezajímá. Analyzujeme a hodnotíme intenzitu smluvního vztahu (podle velikosti objemu prostředků a/nebo počtu smluv) mezi Vaším fondem a druhou smluvní stranou. Odkazování se v této věci na ZZVZ je tudíž irelevantní a formální označení dodavatele jsem vysvětlil již výše.
4. V bodě 1 Vašeho dopisu odkazujete na smlouvy se společností T-Mobile. Takovou smlouvu evidujeme pouze jednu ( https://www.hlidacstatu.cz/HledatSmlouvy?Q=icoplatce%3A70856788+AND+datumUzavreni%3A%5B2019-01-01+TO+2020-01-01%7D+AND+icoPrijemce%3A64949681 ) a zřejmě tedy mluvíte o zcela jiné smlouvě. Vámi odkazovaná smlouva v tomto bodě je zase se společností Stavební bytové družstvo Přerov, kterou nezmiňujete. Proto se k tomuto bodu nemohu jakkoliv vyjádřit, neboť netuším, co oponujete.
5. “Ani Vámi uváděná koncentrace celkové hodnoty předmětu těchto smluv zaměřená na dvě smluvní strany není zdaleka přesná, neboť v registru smluv se rozhodně nezveřejňují všechny smlouvy o poskytnutí podpory Fondem.”
   • Zde dochází z nedorozumění z Vaší strany. My neanalyzujeme pouze dvě smluvní strany (viz vysvětlení pojmu dodavatel výše), ale všechny vaše smluvní vztahy. Pouze konstatujeme, že dvě smluvní strany mají dominantní postavení. Prosím, jděte na https://www.hlidacstatu.cz/kindex/detail/70856788, na řádku Koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů klikněte na odkaz ukázat detail, a zde v pravém sloupci najdete seznam analyzovaných smluvních stran. 
6. “Stejně tak je z výše uvedených důvodů nepřesná a zavádějící informace ohledně koncentrace dodavatelských smluv v rámci jednoho odvětví. Jak jsme uvedli výše, nejedná se zde v případě úvěrových a dotačních smluv o dodavatelské vztahy. ”
   • Na tuto připomínku plně platí komentáře k obdobným bodům výše.
7. Bod 2 Vašeho dopisu se týká nulové hodnoty smluv. Odpověď rozdělím do několika částí. V jedné se Vás pokusím přesvědčit o špatném postupu určování hodnoty smluv, v druhé Vám dám částečně za pravdu a přiznám jednu slabinu tohoto parametru:
   1. Metodika. Odkazujete na metodiku MV a citujete z ní “cena, a pokud ji smlouva neobsahuje, hodnota předmětu smlouvy, lze-li ji určit; nelze-li určit ani hodnotu předmětu smlouvy, pak se toto pole nevyplní a stává se tedy de facto nepovinným” a dále konstatujete “Úvěr ani dotace však nejsou cenou, která by byla hrazena za nějaké protiplnění. Je tedy potřeba určit hodnotu předmětu smlouvy, což je v našem případě úvěrová nebo dotační částka, která je v součtu poskytnutá (vyčerpaná) příjemcem. Výše čerpání dotace nebo úvěru je totiž závislá na způsobilých výdajích prokázaných fakturami příjemce, a tyto se mohou v průběhu času a trvání smlouvy v závislosti na vícepracích nebo méněpracích lišit, resp. nemusí být tato částka vůbec čerpána, a tedy nelze hodnotu smlouvy přesně určit. Platí tedy, že ve většině případů nelze tuto hodnotu v době před nabytím účinnosti v registru smluv relevantně vyplnit. Z tohoto důvodu je Fondem (na základě metodického návodu MV ČR) toto pole ponecháno bez vyplnění konkrétní částky.”
      
      Vámi uvedená argumentace je nesprávná, resp. je nepřesná a účelová.
      
      Ve Vašem případě je hodnotou smlouvy, zcela bez pochybností, maximální výše úvěru či dotační částky, které může úvěr či dotace, jak popisuje Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv (soukromoprávní část) v části Q12. A to bez ohledu na skutečnou výši úvěru či dotace, která bude v budoucnu vyplacena.
      Přesnou částku je možné (nikoliv nutné) na konci smluvního vztahu upřesnit dodatkem smlouvy a uveřejněním do registru smluv.
      Stejně tak změnu velikosti dotace/úvěru nad původně plánovaný rámec se řeší dodatkem smlouvy.
      
      U těchto smluv se domnívám, že vámi uveřejněné smlouvy o převodu majetku, úvěru či dotacích bez uvedené hodnoty smlouvy jsou uveřejněny v rozporu se zákonem a měli byste přistoupit k nápravě. Jejich započítání do K-Indexu považuji za správné.
      
      
   2. “Shodná je situace i v případě smluv, kterými se bezplatně převádí majetek”. Zde se zcela shodneme. Přesně v souladu s metodikou výše musíte jako hodnotu smlouvy uvést hodnotu převáděného majetku.
      
      
   3. Jiná situace je v případě dodatků nebo jiných změn smluv, které nemají vliv na cenu nebo hodnotu předmětu smlouvy. Zde je projevuje dlouhodobá nekoncepčnost registru smluv, na kterou my, organizace Hlídač státu, spolu s dalšími subjekty upozorňujeme od roku 2016.
      Opakovaně žádáme Ministerstvo vnitra, provozovatele registru smluv, aby se rozlišovaly smlouvy s utajenou cenou (dle zákona) a smlouvy s hodnotou ceny 0.
      Opakovaně Ministerstvo vnitra slibuje tuto změnu, ve skutečnosti se tak nestalo a do roku 2021 nestane.
      
      Z toho důvodu nedokážeme odlišit smlouvy s nulovou hodnotou (které však v registru smluv nemusí být uveřejněny) a smlouvy s utajenou ceny (a hodnotou plnění vyšší než 50.000 Kč, které v registru smluv být musí).
      
      Analýzu smluv, kterou jsme si interně provedli v roce 2019 ukázala, že z 18 % smluv bez uvedené ceny jde v drtivé většině (více než 95 %) o smlouvy s cenou skrytou dle zákona (převážně s odkazem na obchodní tajemství). Smluv s nulovou hodnotou plnění je malý zlomek.
8. K Vašemu bodu 3. Ano, zde máte pravdu, upřesníme formulaci a popis parametru tak, aby byl přesněji a jasněji formulován. V případě Státního fondu podpory investic se jedná o jedinou takovou smlouvu v roce 2019 a dvě smlouvy v roce 2018 a nemají na hodnotu K-Indexu organizaci prakticky žádný vliv.
9. K bodu 4. My nekonstatujeme, že smluvní vztah se sponzorem politické strany je protizákonný či zde dochází ke zneužívání. My konstatujeme, že takový vztah je nutné z hlediska korupčního rizika evidovat a analyzovat. Ve vašem případě jde o 7 smluv, které mají v celkové hodnotě K-Indexu váhu 2,5 %, neboli minimální.
10. K bodu 5 Vašeho dopisu. Děkujeme za upozornění na možnou nepřesnost u údajů z insolvenčního rejstříku. My čerpáme z oficiálního insolvenčního rejstříku a uveřejňovaných open dat od Ministerstva spravedlnosti a ověříme, zda je to správné.

Závěr: Děkuji za ocenění naší dobrovolnické práce a věřte nám, že sílu informací sami poznáváme na vlastní kůži. Za naším hodnocením a metodikou K-Indexu si však stojíme a domníváme se, že podobné ratingy, které umožní porovnání úřadů, povedou postupem času k vyšší transparentnosti, nižší korupci a lepšímu fungování státní správy. 

Jsme přesvědčeni, že je naší úlohou analyzovat, zveřejňovat a zejména zpřístupňovat hospodaření institucí veřejné správy a tyto informace zjednodušenou formou zpřístupnit veřejnosti, která má plné právo se podívat, jak je s jejich penězi nakládáno. A K-Index je jedním ze způsobů, jak to děláme a budeme dělat.

Vaší žádosti o odstranění ratingu organizace Státní fond podpory investic nevyhovíme.

 

Za Hlídač státu, z.ú.

Michal Bláha, ředitel.