Generální ředitel České televize vyhlásil veřejnou zakázku s názvem “Hloubková analýza nákladů České televize za účelem racionalizace procesů a řízení hospodárnosti a efektivnosti“. Ujme se jí někdo z „velké čtyřky“ – tedy firmy (abecední pořadí) Deloitte, EY, KPMG a PricewaterhouseCoopers. Zástupci těchto firem se účastnili i dvou kol předběžných tržních konzultací, díky nimž byl navýšen původně zamýšlený počet „mandayů“ z 600 na 700. Navýšena byla také předpokládaná hodnota práce jednoho člověk na 17.500 Kč na den. Z vynásobení těchto čísel pak vyjde hodnota zakázky 12.500.000 Kč.
Čtyři dny před Štědrým dnem vyhlásil generální ředitel České televize Petr Dvořák veřejnou zakázku s dlouhým názvem “Hloubková analýza nákladů České televize za účelem racionalizace procesů a řízení hospodárnosti a efektivnosti“. Její předpokládaná hodnota je stanovena na 12.500.000 Kč bez DPH. Učinil tak na základě červnového doporučení Rady ČT. Zpravodaj k Výroční zprávě ČT z roku 2019 ekonom Pavel Kysilka tento audit doporučil jako základ pro nové nastavení hodnocení hospodaření České televize. Ve své zprávě upozornil na to, že hospodaření České televize je ve střednědobém horizontu neudržitelné. Vyzval k předložení střednědobého plánu ze strany vedení ČT, který představí řešení problému, a stane se závazným dokumentem pro sestavování ročních rozpočtů i ročních plánů činnosti ČT.
„Výše deficitu ČT v jednotlivých letech kolísala od excesivních 534 milionů korun v roce 2014 po 190 milionů v roce 2019. „Koncový roční stav fondu televizních poplatků dlouhodobě klesá: z úrovně 5.476 milionů v roce 2011 na úroveň 3.550 milionů v roce 2019. Podobný trend vykazuje vývoj stavu finančních prostředků (3.714 milionů v roce 2010; 1.597 milionů v roce 2019). Obě veličiny spolu souvisí, ale nejsou věcně, časově a kvantitativně shodné (transparentní výklad viz s. 76 Výroční zprávy),“ uvedl ve své zprávě Pavel Kysilka.
Kdo byl přítomen na zasedání Rady České televize, když odsouhlasila zadání auditu u „velké čtyřky“
Zástupci “velké čtyřky“ o parametrech auditu už s vedením ČT jednali
Právě on byl při jednáních se zástupci auditorských firem v rámci předběžných tržních konzultací, které byly dvoukolové. Konzultace přinesly své výsledky, vedení televize se rozhodlo navýšit sazbu pro auditory i maximální počet hodin, které by dodavatel měl na zakázce strávit. Zástupci firem totiž argumentovali tím, že původně nastavená cena je na spodní hranici obvyklých cen, zejména s ohledem na to, že vedení televize požadovalo hlavně zkušené-seniorní auditory. „Na základě této zpětné vazby se zadavatel rozhodl mírně navýšit předpokládanou průměrnou sazbu za člověkoden na 17.500 Kč. Potenciální dodavatelé považovali předpokládaný rozsah služeb za spíše podhodnocený, podmíněný vysokou součinností ze strany zadavatele. Na základě této zpětné vazby se zadavatel rozhodl mírně navýšit a upravit předpokládaný rozsah služeb z původních celkových 600 člověkodnů na 550 člověkodnů pro fáze I a II a 150 člověkodnů pro fázi III. Předpokládaná hodnota zakázky tak byla navýšena na 700 x 17 500, tj. 12 250 000 Kč,“ uvádí se ve zprávě z předběžné tržní konzultace, která je součástí zadávací dokumentace. Zahájení auditu, který se týká, nejen pražských provozů na Kavčích horách, ale i studií v Brně a Ostravě, předpokládá vedení ČT co nejdříve, ideálně v dubnu. Finalizaci pak v září.
„Cílem analýzy využívání interních a externích výrobních kapacit je posoudit, zda jsou interní a externí kapacity využívány efektivně a hospodárně, z jakých důvodů dochází k případnému přetěžování či nedostatečnému využívání interních či externích kapacit, jaké důsledky má případné neoptimální využívání kapacit a poskytnout případná doporučení ke zlepšení stávajících postupů,“ uvádí se v zadávací dokumentaci.
Podle tvrzení vedení České televize bude tato analýza dalším důležitým krokem v dlouhodobé snaze České televize nacházet vnitřní úspory a zároveň zachovat rozsah veřejné služby poskytované divákům. „Toto úsilí je významně ztíženo faktem, že výše koncesionářských poplatků, jež jsou hlavním zdrojem financování České televize, byla naposledy upravena v roce 2008, zatímco ceny všech vstupů nezbytných pro činnost ČT za posledních 12 let významně narostly,“ uvádí se dále v zadávací dokumentaci. Podle Kysilkovy zprávy – pokud by se mělo financování České televize zajistit jen z koncesionářských poplatků, tak by musely vzrůst desetinásobně na 150 korun (strana 28 zápisu z jednání Rady ČR z 24. 6. 2020).
Analýza má zjistit „přetěžování či nedostatečnému využívání interních či externích kapacit“
Cílem analýzy podle zadávací dokumentace je “komplexní posouzení využívání personálních kapacit (zaměstnanců i externích spolupracovníků) v procesech realizovaných v ČT a následné vytvoření modelu řízení efektivnosti a hospodárnosti.
Analýza se má zaměřit na tyto čtyři oblasti:
– využívání personálních kapacit
„Komplexní posouzení využívání personálních kapacit (zaměstnanců i externích spolupracovníků) v procesech realizovaných v ČT a vypracování doporučení k efektivnějšímu využívání personálních kapacit nebo k úpravám těchto procesů.“ Podle zadávací dokumentace pracuje v ČT zhruba 6.000 lidí, polovina z toho jsou interní zaměstnanci. Druhou polovinu tvoří externisté.
-využívání interních a externích výrobních kapacit
Cílem je posoudit, zda jsou interní a externí kapacity využívány efektivně a hospodárně, z jakých důvodů dochází k případnému přetěžování či nedostatečnému využívání interních či externích kapacit, jaké důsledky má případné neoptimální využívání kapacit a poskytnout případná doporučení ke zlepšení stávajících postupů. „Součástí této analýzy může být např. srovnání počtu hodin využití interní výrobní kapacity s počtem hodin využití externí výrobní kapacity u srovnatelných pořadů (s cílem posoudit případnou nehospodárnost při využívání interních či externích kapacit).“
– procesu posuzování a rozhodování o nákupu majetku či služeb
– systém alokace nákladů na pořad a na interní výkony
posoudit systém alokací nákladů na pořady prostřednictvím interních výkonů (interní ceny výrobních kapacit) a analyzovat vliv stávajícího systému alokací na manažerská rozhodnutí či na vytížení interních kapacit a na základě této analýzy pak případně upravit systém alokace nákladů na pořad. „Dodavatel zároveň posoudí, zda samotné zlepšení alokace nákladů má potenciál zlepšit manažerská rozhodování či zda musí být doplněno dalšími změnami (upravit pravomoci, motivační systém, procesy, atd.)“
Výsledek auditu do půl roku od uzavření smlouvy
Podle zadávací dokumentace by měla vybraná firma předat Zprávu z analýzy využívání personálních, technických a dalších výrobních kapacit v ČT a související doporučení do 6 měsíců od účinnosti smlouvy, stejně tak i “Návrh modelu řízení efektivnosti a hospodárnosti“. Asistence při implementaci navržených principů pak bude průběžná.
„Kvalita veřejné služby by měla zůstat zachována, stejně jako její rozsah. Je ale naopak vítána např. analýza, do jaké míry odpovídá nasazení technických prostředků (např. vícekamerové vozy) hodnotě (z hlediska veřejné služby) pořadu, případně i sledovanosti daného typu pořadů. Pokud účastník dojde k závěru, že významnější úspory bez redukce rozsahu či kvality veřejné služby nelze realizovat, může případně navrhnout některé úspory, které mají na rozsah a kvalitu veřejné služby dopad (a zároveň popsat i ostatní efekty těchto kroků), nicméně takový závěr může případně vyplynout až na základě provedených procedur. Vlastní plánování procedur musí naopak vycházet z cíle nacházet vnitřní úspory bez redukce rozsahu a kvality veřejné služby,“ uvádí se v pokynech potenciálním zájemcům o veřejnou zakázku.
Vedení ČT v materiálu upozorňuje, aby se vítězný účastník věnoval vyváženosti vztahu mezi náklady pořadů, jejich hodnotou (z hlediska veřejné služby), technickými standardy a jinými aspekty. „Uvedená omezení v zadávací dokumentaci spíše směřují proti jednoduchým radám typu „zrušte ČT Art, ušetříte náklady a tržby se nesníží ani o korunu“.
V první a druhé fázi bude k dispozici 550 (původně 400) člověkodnů, takto budou tyto fáze ze strany účastníků oceněny. Účastník by měl v rámci těchto 550 člověkodnů nabídnout maximální kvalitu plnění (popsanou v konceptu nabízených služeb, jehož kvalita bude předmětem hodnocení). „Pro třetí fázi ocení účastník 150 (původně 200) člověkodnů. Zadavatel však negarantuje, že tyto budou všechny vyčerpány, protože budou objednávány ad hoc. Těchto 150 člověkodnů je tedy pouze hrubý odhad (a strop plnění dle smlouvy), reálné čerpání záleží na doporučení, které vítězný účastník poskytne, na kvalitě realizačního týmu a dalších podmínkách, které v tuto chvíli nelze předjímat,“ uvádí se dále.
