Většinový názor společnosti, novinářů (a veřejně, nikoliv fakticky) i politiků je, že musíme snížit počet úředníků. Ve vášni diskuze se pomíjí, o kom je vlastně řeč. Úředníků je kolem 80 000. Jsou to lidé na státních úřadech pod státní službou. Dalších 40 000 jsou jejich kolegové, co mají „pouze“ pracovní smlouvu. Stát zaměstnává celkem 450 000 lidí, kromě 120 000 úředníků to je zejména 185 000 učitelů, 68 000 dalších pracovníků ve školství, 65 000 policistů a celníků, 26 600 vojáků a skoro 10 000 soudců a soudních úředníků. Soustřeďme se primárně skupinu 120 000 „klasických“ úředníků na úřadech a podřízených organizacích. Jejich kvalifikace a nahraditelnost je velmi rozdílná.
Vezměme si příklad z Úřadů práce (na Finančních úřadech je situace obdobná, viz moderni-stat.cz). Ze 12 000 zaměstnanců Úřadů práce podstatná část provádí formální/formalistické kroky a úkony snadno nahraditelné automatizací. Snížení 10 % tohoto počtu lidí přinese úsporu nejméně 680 mil. Kč ročně za jejich platy. Jednorázová investice ve stejné výši do digitální transformace (s následnými provozními náklady do 200 mil. Kč) znamená návratnost během 18-24 měsíců.
Projekt digi transformace ÚP vyžaduje několik desítek natrvalo přijatých lidí s IT kvalifikací (vedení, projektové vedení, vývoj, analytici, …) a krátkodobě malé stovky externistů. Cca 1 200 nízko kvalifikovaných pracovníků s (pod)průměrným platem nahradí 60 vysoce kvalifikovaných a s nadprůměrným platem, kteří každý přinesou trvalou úsporu ve výši desítek mil. Kč na osobu. A budou trvale zefektivňovat a zlevňovat dnes velmi složité agendy ÚP – a s interní znalostí agend, historickou pamětí a loajalitou k úřadu (což je rozdíl od podobných lidí najatých externě za 2-3 násobek nákladů). Díky transformaci se další tisíce pracovníků ÚP mohou věnovat klientům a jejich potřebám a neprovádět současnou mechanickou nezajímavou práci „posunovačů spisů“ v počítači, jak se děje dnes. Zvýší se tím kvalita sociální práce a efektu sociálních dávek. Výše zmínění analytici současně na tvrdých datech ze systémů budou schopni provádět benchmark jednotlivých poboček ÚP a předávat zkušenosti z těch nejlepších na ty slabší. A také navrhovat argumenty a čísly podepřené změny agend, struktury a parametrů sociálních dávek. Což přinese další přímou i nepřímou úsporu státního rozpočtu.
Toto je malý příklad – ale široce zobecnitelný – kdy je návratnost vysoce kvalifikovaných pracovníků obrovská. V oblasti IT a digitalizace stát zaměstnává 8x méně zaměstnanců než srovnatelné velké finanční soukromé firmy, které to pochopily už dávno. K tomu musíme opustit myšlení (nejen MF), že každý pracovník státu má mít plat ve výši průměru platu formálně stejných pozic a začít lidi hodnotit podle jejich skutečné (nikoliv formální) kvalifikace, kompetence, zkušenosti a přínosu pro organizaci. A relevantně k jejich ocenění na pracovním trhu.
Nesmíme ale diskuzi o úřednících státu zúžit na tupou diskuzi o jejich počtu, ale bavit se o struktuře lidí, které stát zaměstnává a proč. A jejich práci měřit, vyhodnocovat a měnit. Za trvalou a potřebnou diskuzi a edukaci v této oblasti děkuji Jakubovi Onderkovi, Adamovi Zábranskému, Danu Prokopovi, Janu Musutovi, Jakubovi Drbohlavovi a mnohým dalším, které jsem nezmínil.
Michal Bláha
