Na ISSS 2017 jsem se seznámil s panem Romanem Vrbou, ředitelem odboru eGovernmentu na Ministerstvu vnitra a domluvili jsme si schůzku o mých připomínkách k Registru smluv a připravovaných novinkách ze strany MVČR. Velmi otevřená schůzka proběhla včera. Účastnili se ji ještě pánové Martin Kraus jako autor jedné z metodik z Registru smluv, a pan Pavel Tesař, za registr smluv přímo zodpovědný.

TL;DR

Ministerstvo vnitra zastavá konzistentní názor, že je pouhým provozovatelem registru smluv a není jejich úlohou kontrolovat správnost dat (jak formální, tak faktickou). Jsou však otevřeni k drobným změnám jak vstupních formulářů a API, tak open data XML formátu, které upřesní některé mezní stavy a zpřesní následnou interpretaci dat. Jen zda vůbec a kdy ke změnám dojde není jasné a nejbližší zmiňovaný termín byl až konec roku 2017. 🙁

Pevně doufám, že MVČR časem pochopí, že už máme data v registru smluv, když už státní správa investuje prostředky pro naplňování registru smluv obsahem, tak je správné a rozumné to dělat tak, aby sesbíraná data dávala smysl, byla maximálně správná a přesná, přinesla přidanou hodnotu a umožnila kvalitní analýzu a práci s daty.

Pokud vynechám úvodní – možná trochu oťukávací 🙂 –  diskuzi o kvalitě a schopnostech/neschopnostech IT v české státní správě a České poště, diskuze nad body probíhala otevřeně a konstruktivně.

Připomínky k Registru smluv, které jsem s sebou přinesl, zná odbor pana Vrby od září 2016. Od té doby se prakticky nezměnily a způsobují v některých oblastech nabalující se problém.

Připomínky k Registru smluv

Červeně označené připomínky považuji za vážné, prioritní a nutné vyřešit.

• Smluvní strany
  1. Stejné či neexistujicí smluvní strany
     MVČR neprovádí  elementární validaci, zda nejsou obě smluvní strany stejné (což není smysluplná situace).
  2. Nejednoznačná identifikace smluvních stran tam, kde je to možné, nepřesná metodika v oblasti identifikace smluvní strany.
     Metodika v této věci není – podle mě – štastně napsaná. Ohledně identifikace smluvní strany říká, že „Smluvní strany budou povinně označeny uvedením svého názvu. Ten, kdo matadata vyplňuje, uvede svůj název a název své smluvní strany. Další údaje identifikující smluvní strany nebudou muset být obligatorně vyplněny…„. Pokud v českém právu narazíte na identifikaci právnické osoby, vždy je za jedinou a jednoznačnou identifikaci považováno IČO (obvykle v kombinaci s jménem). Pouze u registru smluv je za identifikaci považováno pouze jméno právnické osoby. Což někteří vkladatelé do RS používají jako argument pro vkládání pouze jména právnické osoby a způsobují tím nepřesnost dat.
     Po menši diskuzi p. Kraus souhlasil s tím, že metodiku doplní o doporučení/povinnost zadat IČO u českých právnických osob, které IČO mají.
     
  3. Nerozlišitelné “skryte údaje”, fyzický osoba, zahraniční subjekt.
     Požádal jsem o rozšíření dat o příznak, zda je subjekt skrytý, nebo je fyzickou osobou, zahraničním subjektem či českou právnickou osobou. Umožní to i technicky kontrolovat povinnost zadaného IČO pro české právnické osoby.
  4. Nejednoznačný, resp. neuvedený plátce a příjemce
     Formuláře/API Registru smluv umožňují neuvést, která smluvní strana je plátce a příjemcem. Ze strany MV ČR padl argument, že mohou nastat situace, kdy je plnění oboustranné anebo nejasné. Teoreticky tomu tak asi bude, ale prakticky se bude jedna o 1 smlouvu ze 100.000 smluv. P. Kraus k tomu doslova říká:“Tomu povinnému příznaku plátce/příjemce se bráním. Nevím, zda máte tvrzení o 1 smlouvě z tisíce podložené, ale zkrátka a dobře takové smlouvy existují a do administrace by to vzneslo další otázky, jak toto posuzovat. Navíc by to byla povinnost, která nevyplývá ze zákona, a my bychom ji vynucovali.„

 

• Ceny
  1. Nerozlišené s DPH, bez (měli by být obě a validní, dnes jsou I záporné DPH)
     Zákon říká, že je nutné uvést hodnotu smlouvy. Metodika doporučuje uvést cenu bez DPH. Já apeloval na povinnost uvádět oba údaje (i stejné, pokud jedna z cen neexistuje). Protože je to údaj, kde se chybuje. Z části si ale odnáším pocit, že v této věci změnu nemůžeme očekávat.
  2. Cizí měna uvedena jako CZK
     API a formuláře RS umožňují jako cizí měnu uvést i hodnotu v CZK. Což je samozřejmě špatně. Tento bod jsme nediskutovali, ale jeho kontrola a náprava je triviální. Předpokládam, že bude provedena.
  3. Jaká má být uvedena hodnota u dodatků – hodnota celé smlouvy včetně dodatku anebo anebo rozdílová hodnota dodatku?
     Zákon tuto věc neřeší, metodiky jsou v této věci velmi nejasné. P. Kraus při diskuzi zastával názor, že metodika doporučuje uvádět cenu rozdílovou. Já to jasně a srozumitelně v metodikách nenašel, uvedené to tam mimochodem a při důkladném přečtení je. P.Kraus slíbil upravit metodiky tak, aby to bylo jasné a snadno dohledatelné.
     Metodiky: „Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv“ a „Metodický návod k aplikaci zákona o registru smluv, jež slouží k základní orientaci v problematice a přináší základní odpovědi na často kladené dotazy„
  4. Příznak cena neuvedena/skryta, příp. důvod (dosud řešeno přes cena = 0)
     Zákon o RS umožňuje skrýt hodnotu smlouvy. V open datech ale není možné rozlišit, zda je hodnota smlouvy rovna 0 anebo je skryta s odkazem na ochranu obchodního či bankovního tajemství. Požádal jsem o přidání příznaku, který skrytí ceny jednoznačně popíše. 

• Dodatečné údaje ke smlouvě
  1. Typ smlouvy (nova, dodatek, ….). Nyní je zejména v dodatcích chaos
     Diskutovali jsme možnost přidat ke smlouvě informaci o charakteru záznamu, tzn. zda jde o novou smlouvu, dodatek ke smlouvě (s uvedenou vazbou na smlouvu), modifikaci smlouvy či její zneplatnění. (obdobně je to řešeno na Slovensku)
     Odezva od MVČR nebyla příliš pozitivní, argumentovali snahou nadbytečně nekomplikovat zbytečně vkladatelům život. Neviděl jsem to tak dramaticky. Tento bod zůstal otevřen.    
  2. CPV číselník – typ smlouvy stejně jako u výběrových řízení
     Pro následné zpracování smluv by bylo skvělé mít informaci o oblasti, kterou smlouva pokrývá. MV ČR uvádění CPV kódů již dříve zvažovalo, ale pro přílišnou komplikovanost pro vkladatele smluv tento údaj vyřadili. Souhlasil jsem s nimi.

• Dump open dat
  1. Denní změny
  2. Průběžný/Realtime stream během dne
     MV ČR nevyloučilo změnu a publikování denní dumpů. Dohodli jsme se, že zašlu návrh možného řešení a MVČR ho zváží.  

Závěr

Musím ocenit, že mi pánové věnovali poměrně dost času pro diskuzi o Registru smluv. Na druhou stranu jsem cítil, že primární pohled MVČR je „plníme povinnost danou nám zákonem a nic víc“ a fakt, zda zpracovávaná data jsou použitelná dál (ať pro stát či pro soukromou sféru) je druhořadé a MVČR to netrápí.

Doufám, že se tento postoj MVČR časem zlepší. Srovnám-li to s Velkou Británií (která je v e-gov i open dat na špičce), cetrální i místní úřady ve Velké Británii při sběru a publikaci dat v první řadě řeší užitečnost a přidanou hodnotu takových dat pro konzumenty dat (ať je to sám úřad či další subjekty), nikoliv splnění zákonné povinnosti v minimálním rozsahu.

Když už máme data v registru smluv, když už státní správa investuje prostředky pro naplňování registru smluv obsahem, dělejme to tak, aby sesbíraná data dávala smysl, byla maximálně správná a přesná, přinesla přidanou hodnotu a umožnila kvalitní analýzu a práci s daty.

Na hromadu naházené smlouvy s chybovostí 10% jsou vyhozené peníze a zbytečně vynaložená energie jak publikujících úřadů, tak MVČR a soukromých subjektů s těmito daty pracující.