Text od dlouholetého experta na veřejné zakázky a ÚOHS Tomáše Pfeffera ze společnosti INDOC, vydáno s jeho souhlasem.
Už sem ty pracovní věci dávno nedávám, přesto nežiju ze vzduchu, veřejným zakázkám se stále věnuji a tohle si nemohu odpustit. Mrkněte na ve své podstatě velmi jednoduchou ukázku, kam až došla eroze kompetence a morálky osazenstva antimonopolního úřadu.
Je jim úplně jedno co a jak do těch lejster píší, řídí se jedinou mantrou – vyhovět vrchnosti. Odůvodnění se vždy nějak ohne. Pak jim zůstane flek, dostanou prémie, užijí si svůj pocit důležitosti a sounáležitosti mocenské mašinérie. Bezmezná loajalita k předsedovi Rafajovi a jeho místopředsedkyni Kubišové, kteří podle zákulisních dohod nezřídka určují, jak které správní řízení dopadne, léta tráví prostředí dohledu nad veřejnými zakázkami. Je to vzájemně výhodná symbióza. Rafaj a Kubišová dostávají k podpisu věci tak, jak si přejí a na oplátku chrání úřednictvo před dopady vnější kritiky jeho mizerné práce.
Zdroj:
- Rozhodnutí ÚOHS-S0315/2019 ve věci „Ekonomický informační systém pro Mendelovu univerzitu v Brně“
- Druhé rozhodnutí zatím nebylo na webu ÚOHS zveřejněno
Rafaj je naprosto nedotknutelný, požívajíc ochrany Miloše Zemana, Andreje Babiše a jim spřátelených policejních a justičních struktur. Všichni zúčastnění a dnes už i veřejnost otřesný stav antimonopolu znají. Nikdo s ním ale nic nedělá. Všechny ty Asociace pro veřejné zakázky, Hospodářské komory a jiné komory, všichni ti advokáti, poradci a slovutní členové rozkladových komisí, významní zadavatelé veřejných zakázek, významní dodavatelé veřejných zakázek, všichni svorně drží pusy a mlčky čekají co se stane, nehledě na to, zda z tohodle prohnilého systému bezprostředně benefitují či nikoliv.
S Rafajem přitom nepohne vůbec nic. Má (bohužel nikoliv falešný) pocit, že si může dovolit cokoliv. Nepohla s ním dlouhodobá kritika, je mu jedno zdevastovaná pověst jím řízené instituce, nic si nedělá z nepříznivých rozsudků, které v nezanedbatelném množství inkasuje jak na úseku veřejných zakázek, tak v hospodářské soutěži. Nepohne s ním ani policejní vyšetřování nebo medializovaný nález jednotek milionů korun, které měl doma rozstrkané v šatních skříních. Po vzoru AB drze prohlásí do novin, že neodstoupí ani když bude obviněn. A celá branže mu na to odpoví – chytří již vědí – ano, hrobovým tichem.
Když už jsme u toho podezřele nijakého policejního vyšetřování, nejsem sám, komu přijde jako trapné divadlo a diletantská šaškárna. Popotahují jej za druhořadé brňenské podvůdky a hádku Babiše s Faltýnkem, kdo zmanipuluje vyšetřování tendru na mýto. Ve skutečnosti k Rafajovi tečou peníze úplně jinou takřka systémovou cestou, o které vědí desítky až stovky lidí, vysoce postavené vyšetřovatele a státní zástupce nevyjímaje. Tudy se ale vyšetřování z neznámého důvodu rozhodně nevede.
V naší zemi byste dnes těžko nalézali více zdevastovaný a toxický úřad. Paradoxně do téhle zrůdnosti dospěl zrovna orgán státní moci, který má ze své podstaty korupci a neférovost potírat, nikoliv vytvářet.