UPDATE k 30.8.: Přišel.

Přišlo mnoho zpráv od dalších lidí, kteří mají stejnou zkušenost. Bohužel. Ty nejzajímavější (nejhorší) jsou:

1. „Jsem OSVČ a poslal jsem podklady datovkou. Bez reakce. Po telefonátech mi bylo téměř vyčteno, proč jsem nevyplnil online formulář. Následně po dalším kole (ne)komunikace jsem se dozvěděl, že „ať se nedivím, nemám nic dělat elektronicky, ale přinesu to osobně“. Učinil jsem tak, po třech měsících stále nic.“ 
2. „Jsem poměrně závislá na příspěvku, obzvláště po zvýšení cen za energie. Situace, kdy vám umře partner, jste těhotná a po covidu jste přišli o práci, je úplně na nic. Řešit aktivně tři měsíce dopisování s úřadem je příšerné, vysilující a ponižující.“
3. „Student, OSVČ, starající se o prarodiče. Spoléhám alespoň na ty dva tisíce, co mi měsíčně pomohou. Vyplnil jsem formulář, nic. Donesl jsem papíry na úřad, nic. Poslal jsem datovkou, nic. Tři měsíce neustálé vyčerpávající komunikace s úřadem. Poslední informace: musím si počkat, žádostí je hodně.“ 
4. „Už jsem to vzdal, čekám i na příspěvek na péči o moji ženu, který je opravdu důležitý. Raději pracuju i v důchodu, než skončím v invaliditě i já.“
5. „Koncem července mi paní na úřadě řekla (klasické 10. kolečko s dotazem, jak je na tom moje žádost), jestli mi to ještě stojí za to, trávit tím čas. A dotaz, jestli ho opravdu tak moc chci. Jako vážně.“

Dvě otázky, tisíc a jedna odpovědí (rozhovory s ÚP od různých žadatelů: zaměstnanec i OSVČ) 

Pokud bych měla vypisovat vše, co jsem slyšela, mohla bych z toho rovnou udělat knižní sérii (teď vážně – je tu někdo, kdo by si to koupil?). V hodně případech byly odpovědi jednoduše ve stylu “nevím”, “s tím vám nepomůžu” a “nemám to kde zjistit”. Stejný problém měli další lidé (takže se mi ulevilo, že v tom nejsem sama). Zde jsou odpovědi, které nejvíce šokovaly:

“S tím vám nemohu pomoci, nemám k vaší žádosti přístup.” – “Ale kolegyně, které jsem se dovolala předevčírem, přístup měla.” – “Hm, tak to nevím.”

“To ono vám určitě přišlo vyrozumění, akorát jste si toho nevšimla.” – “Nepřišlo ani datovkou, ani poštou.” – “Tak se to asi ztratilo, s tím my nic nezmůžeme.” (pozn.: vyrozumění nepřišlo nikomu ze zmíněných žadatelů)

“Píše se tu, že je žádost nekompletní, dodejte to, co máte.” – “Ale já nevím co. Navíc jsem opravdu poslala všechno potřebné.” – “To vám přišlo.” – “Nepřišlo.” – “Aha, tak já to předám kolegům.” (pozn.: informaci o tom, že bude věc předána někam dále, jsem slyšela min. 6x). 

“Zkuste si zavolat zase za těch 7-10 dní, třeba se něco změní.” – “Už volám po několikáté i s ohledem na tyto intervaly.” – “Tak přijďte osobně.” – “A co to změní?” – “Nevím, můžete se zeptat pracovníka úřadu osobně.” (….?…)

„Já vaší žádost vidím někde na ministerstvu. Tak si zavolejte tam.“ – “A kam přesně mám zavolat? A jak mi pomůžou konkrétně s žádostí o příspěvek?” – “Mají tam určitě větší přehled. My nevíme, z jakého oddělení nám ty žádosti sem chodí. Zavolejte si třeba na obecnou infolinku.” (pozn.: na ministerstvo se jen tak nedovoláte s konkrétní věcí; a pokud nějakým způsobem ano, přesměrují vás s ťukáním si na čelo na ÚP) 

“Volám na infolinku ministerstva. Když mě robot konečně přepojí k živému člověku, a řeknu mu, že volám kvůli příspěvku na bydlení, řekne mi, že to vyřizuje Úřad práce a okamžitě mě přepojí na linku Úřadu práce… kde mi řekli, že mám zavolat na infolinku ministerstva. Po několikátém pokusu a přepojení na linkách ministerstva mi řeknou, že tam žádnou moji žádost nemají, a že mám zkusit počkat ještě několik dní. V dubnu byl přetlak žádostí.”

“Vy jste to podávala elektronicky skrz ten formulář?” – “Ano, přímo přes něj.” – “No tak tam bude problém, on totiž nefungoval a teď už ho vyřadili z provozu úplně.” – “…Aha. A co to znamená?” – “Že se ta žádost asi neodeslala.” – “No a co mám dělat?” – “Počkejte si 7-10 dní a zavolejte znovu.” 

“Vaše žádost se zpracovává, ale to vám jen tak ještě nepřijde, posílalo to hodně lidí.” -”Eh..a co to pro mě znamená?” – “No že až se na vás dostane řada, bude se to vyřizovat.”

“To já vám neporadím, když jste to dělala elektronicky. On to od května přebíral Liberec prý.” – “A mohu se zeptat, co teď s tím?” – “Nic, musíte si počkat, než se k vám dostanou.”

“To si musíte zavolat svojí referentce. Tady máte číslo, ale ona je na nemocenské.“ – “Aha. A na jak dlouho?“ – “To já nevím. Zkuste jí zavolat příští týden.“ (Zástup během nemocenské ve státní správě? To bych chtěla moc.) 

Koncem dubna pečlivě odevzdám skrz elektronický formulář vše potřebné k žádosti o příspěvek na bydlení. Vzhledem k tomu, že jsem minule podávala žádost tak na osmnáctý pokus, pečlivě jsem podstoupila všechny kroky. Kolečko “kdo se dovolá na infolinku první” jsem si absolvovala každý týden průměrně 3x. Linka podpory k žádosti o příspěvek je totiž běžnou linkou na úřad práce. Tzn. musíte si pokaždé navíc vyslechnout informační řeč o možném průzkumu spokojenosti a nahrávání hovoru (oba proslovy jsou mimochodem opravdu zbytečně dlouhé). Pokud čekáte na operátora déle než 8 minut, hovor se automaticky ukončí. 

Osobní návštěva ÚP je adrenalinový zážitek a riskujete kromě psychické újmy i fyzickou (ušlapání, kolaps, infarkt, modřiny, zlomeniny). Lidé půl hodiny před otevřením bojují přede dveřmi, aby získala dobré místo. Nechápu, že když kvůli začátečnickému písmenu svého příjmení musím čekat, až se uvolní pouze jedna přepážka, i když zbylých 6 zeje prázdnotou. A důvod, proč nemůžu k jiné? Že prý úředník na jiné přepážce nemá ve svém počítači všechny informace o mé žádosti. 

VYJÁDŘENÍ MPSV:

“Online formulář k příspěvku na bydlení není určen pro OSVČ, tato informace je uvedena přímo v úvodu formuláře. Přesto klientka k běžící žádosti využila aplikaci pro čtvrtletní dokládání a daná žádost byla zpracována ve lhůtě 30 dnů. Poté, co se klientka spojila s Call centrem ÚP, bylo informováno pracoviště Prahy 2 a 3, které se zabývalo kontrolou obsahu podání. Takto výrazný nárůst nákladů na energie není zcela standardní a musí být důkladně prověřen. Klientka byla prostřednictvím datové schránky vyzvána k doložení informací pro správné vyhodnocení její žádosti. Nelze vyloučit pochybení na straně jednotlivce a prodlení při kontrole obsahu podání, za což se klientce omlouváme. Úřad práce ČR se intenzivně zabývá jakoukoliv zpětnou vazbou k fungování nastavených procesů a tak tomu bylo i v tomto případě. Právě zpětná vazba nám ukazuje, že naprostá většina (celkem 97 %) ze 30 tisíc žadatelů hodnotí zkušenost s online podáním kladně, u příspěvku na bydlení jde dokonce o průměrné hodnocení známkou 1,7.”
Eva Davidová, tisková mluvčí

POSUN!

24.7. – Moje chyba. Platila jsem víc. Výzva nepřišla. “Ale ano, určitě vám musel přijít doporučený dopis.” Nepřišel. “Ani datovka? Tak to asi technický problém”. Trochu důsledněji jsem upozornila, že datovkou tak trochu nechodí nic. Ve 22:00 tentýž den mi přišla datová zpráva s výzvou: doložit vysvětlení k platbám z mého účtu: cca 4000,- v měsíci únor; 1000,- v měsících únor a březen 2023.

V prvním případě jde o DOPLATEK ZA ELEKTŘINU ZA ROK 2022, což bylo uvedeno v názvu transakce. V druhém případě jde O ZÁLOHY NA BYDLENÍ, které sice činily 965 Kč, nicméně jsem byla od paní správcové upozorněna, že dojde k navýšení. Proto jsem naivně jako vzorný nájemník poslala rovnou vyšší částku, aby nenastal problém a byla bych v plusu do dalších měsíců. Je opravdu takový problém, že nájemce zaplatí o 35 Kč navíc? Ideální by prý bylo, aby mi byl přeplatek vrácen na účet. Ve výzvě přišlo upozornění, že samozřejmě vše musím znovu doložit – osobně.

26.7. – Datovou zprávu s všemi dokumenty jsem odeslala datovkou. Zatím nepřišla odpověď, můj referent navíc přestal raději odepisovat na maily. Stále trvám na tom, že na úřad kvůli zdravotním problémům nepůjdu. 

8.8. – Reakce stále žádná.