Co je to K-index

Co je K-index

K-index – index korupčního rizika slouží k hodnocení hospodárného a transparentního nakládání s veřejnými prostředky státních institucí a pomocí tvrdých dat z registru smluv a dalších objektivních a měřitelných údajů na něj navázaných, v něm chce co nejpřesněji identifikovat riziková místa a kritické oblasti. 

Podle pečlivě sestavených vzorců, pro deset parametrů a jeden bonusový ukazatel získáme celkové bodové ohodnocení v rozmezí od 0 do 110 bodů. K bodům pak přiděluje K-index označení A (nejlepší, nejméně bodů) až F (nejhorší, nejvíce bodů). Široká veřejnost se tak může podívat, jak centrální úřady státu a státní organizace, jako jsou např. ministerstva, krajské úřady, nemocnice, technické služby měst, správy silnic a mnoho dalších, hospodaří. Uvidí tak na první pohled například úřad s označením A, který poskytuje co nejmenší prostor pro riziko korupčního jednání a tím větším je vzorem dobré praxe pro ostatní organizace. Zároveň lze celkově porovnat jednotlivé instituce mezi sebou.

– pro hodnotu K-Indexu větší nebo rovno 0 a menší nebo rovnu 3
– pro hodnotu K-Indexu větší než 3 a menší nebo rovnu 6
– pro hodnotu K-Indexu větší než 6 a menší nebo rovnu 9
– pro hodnotu K-Indexu větší než 9 a menší nebo rovnu 12
– pro hodnotu K-Indexu větší než 12 a menší nebo rovnu 15
– pro hodnotu K-Indexu větší než 15 

Na vývoj K-indexu se nám podařilo získat finanční prostředky z Norských fondů a programu Active Citizens Fund. Nástroj vyvíjíme a testujeme ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, protikorupčními spolky a dalšími iniciativy v Karlovarském a Ústeckém kraji Stop tunelům, Ústecké šrouby, PROTEBE live a ústeckou redakcí deníku HlídacíPes.org. Projekt K-index je kromě podpory lokálních partnerů možný realizovat díky organizaci Transparency International a společnosti DatLab, experty v oblasti analýzy a zpracovávání veřejných zakázek.

Komu K-index slouží

Hodnocení úřadů a organizací podle K-indexu slouží také jako zpětná vazba pro management státu: datově podložené informace by v ideálním případě měly vést k sebereflexi, případně ke zlepšení hospodaření organizací.  

Koncem roku 2020 zveřejníme doporučení pro transparentní a zodpovědné hospodaření státních institucí, které vychází z metodiky K-indexu. Dostanou od nás tak doporučené příklady z dobré praxe nad rámec zákona, díky kterým budou moc efektivně a jednoduše zlepšit své chování.

Jak jsme ho měřili

Známku našeho K-indexu nedostane každý subjekt, který lze najít na Hlídači. Tou hodnotíme pouze státní nebo státem zřízené či vlastněné organizace, kterých se týká zákon o registru smluv. U nás na Hlídači takových subjektů najdete přes dvacet tisíc, ale ne všechny z tohoto velkého množství splňují podmínky nezbytné pro to, abychom mohli výsledky našeho ratingu opřít o dostatečný počet tvrdých dat. Ta vycházejí z minimálního počtu či hodnoty smluv za kalendářní rok , které námi hodnocené úřady podepsaly se soukromými subjekty a dle zákona zveřejnily v registru smluv (min. 60 smluv ročně nebo jejich hodnota je vyšší než 48 milionů Kč za rok). Takové podmínky plní obvykle kolem tisícovky organizací ročně. 

Vzoreček K-indexu

Prvním z hodnocených parametrů je podíl smluv bez ceny. Hodnota smlouvy může být skryta z důvodu bankovního nebo obchodního tajemství, což je řádná zákonná výjimka s mnoha dalšími přesně vymezenými podmínkami. Často se ale setkáváme s tím, že subjekty možnost utajit cenu zneužívají. 

Druhým parametrem je podíl smluv se zásadním formálním nedostatkem. Zde nehodnotíme překlep v popisu smlouvy nebo zapomenutou adresu datové schránky v metadatech záznamu smlouvy v registru. Víme, že se to může stát. Kontrolujeme závažná formální pochybení, která ohrožují samotnou platnost smlouvy. Jde o uveřejnění smlouvy daleko po zákonné lhůtě, neuvedená data, zcela chybějící identifikace smluvní strany, nebo nemají v metadatech zadán předmět smlouvy. 

Dále nás zajímá podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé nebo ony samy sponzorovali politické strany. Zde sledujeme, jak moc jsou firmy svázané s politiky a politickými stranami po finanční stránce. A to nejen ohledně sponzoringu politické strany, hnutí, nebo konkrétního kandidáta na veřejný post, ale také zda nejsou tyto subjekty vlastněné nebo spoluvlastněné politicky činnou osobou. 

Takové společnosti je nutné sledovat zvlášť bedlivě, neboť při navazování obchodních vztahů s veřejnou správou může jít o vztahy účelové s vlivem na uzavření smlouvy, a tedy za velké riziko z hlediska korupce. 

Součástí našeho K-indexu je dále podíl smluv, které byly uzavřeny o víkendu nebo ve svátek. Stává se, že obchody se na úřadech uzavírají mimo úřední hodiny a tak se třetí třetí strana nemá šanci vyjádřit pochybnost, navrhnout jiné řešení, či jinak reagovat na nastalou situaci. Stačí se podívat na jeden konkrétní případ z roku 2016, jehož aktérem je Ministerstvo dopravy. 

Další kategorií, ze které se výsledná známka K-indexu počítá je podíl smluv s cenou u limitu veřejných zakázek. Tím, že úřad uzavře smlouvu těsně pod hranicí 6 mil. Kč pro stavební práce a 2 mil Kč pro ostatní, se může jednoduše vyhnout soutěžení v režimu veřejné zakázky za zákonem stanovených podmínek.

Analyzujeme také podíl smluv uzavřených s nově založenými firmami. Aktuálně bereme v potaz organizace založené jen velmi krátce před, nebo po uzavření smlouvy.

Všimli jsme si totiž, že v registru lze najít i firmy, které vznikly i roky po podpisu smlouvy! V drtivé většině jde ale pouze o převod na nástupnickou organizaci a tak jde jen o formální nedostatky, nikoliv o společensky nebezpečné jednání.

Velká část našeho K-indexu reflektuje to, co jsme stručně nazvali koncentrace dodavatelů. Sledujeme, zda podstatná část ročního rozpočtu úřadu nezůstala u velmi malého množství dodavatelů. Pokud to tak je, může se stát úřad na dodavateli závislým (vendor-lock), zvyšují se náklady, snižuje efektivita a ruku v ruce s tím roste i obávané riziko korupce.Pro výpočet jsme si vzali na pomoc Herfindahl-Hirschmanův index a ten jsme modifikovali tak, aby nám změřil koncentraci dodavatelů – soukromníků vůči jedinému objednateli – úřadu. U těchto dodavatelů a smluv jsme se podívali i na další hlediska jako jsou smlouvy se skrytou cenou nebo smlouvy blízké limitu veřejných zakázek, které jsme zkoumali i u každého úřadu. K těmto parametrům jsme přidali ještě přesněji zacílenou analýzu, která se týká podílu smluv dle hlavních oborů činnosti.

Samotný registr smluv jednotlivé záznamy nerozděluje podle druhu služeb, jež jsou ve smlouvách uvedeny, což analytickou práci velmi ztěžuje. Proto jsme naprogramovali umělou inteligenci pomocí stovek tisíců slov specifických pro jednotlivé obory podnikání, a především typických pro zápisy smluv. Tím jsme dokázali označit smlouvu zabývající se stavebninami a odlišit ji od jiné, která obsahuje například dodávky zdravotnického materiálu nebo nákup kancelářské techniky. Více než 130 dílčích oborů jsme vložili do 21 hlavních oborů podnikání.

Celkové hodnocení jsme doplnili o bonus za transparentnost. Tím jsme chtěli ocenit všechny úřady a instituce, které dělají něco nad rámec svých povinností. Nejde o subjektivní hodnocení, ale opět tvrdá data. Pokud organizace dobrovolně zveřejňuje i smlouvy pod 50 000,- Kč, je to signál, že hospodaří transparentně. Počet i hodnotu takových smluv jsme vzorcem přetavili v bodové hodnocení, které odečteme od součtu za všechny předchozí kategorie. A jak už jsme psali v úvodu, čím je celkový počet bodů nižší, tím lepší je známka pro úřad!

Podrobně popsanou metodiku naleznete na stránce K-index: Index korupčního rizika – metodika.

Website | + posts

Zakladatel a ředitel Hlídače státu

+ posts
+ posts

Napište komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..