Je vznik a provoz EET v souladu se zákonem?

Shrnutí

  1. GFŘ přidělilo zakázku na vývoj EET firmě IBM přímo, bez VŘ s argumentací, která není obhajitelná, na hraně či za hranou zákona o veřejných zakázkách.
  2. GFŘ nenechalo schválit část aplikace EET od RVIS a odboru Hlavního architekta MVČR, což je v přímém rozporu s nařízením vlády.
  3. GFŘ podivně rozděluje smlouvy na provoz a další rozvoj ADIS a opakovaně odmítá zveřejňovat obsah smluv v rozporu se zákonem o registru smluv.

Nultý, první a druhý pokus o EET

V listopadu 2014 oznámilo Ministerstvo financí v tiskové zprávě, že vytvoří za 250 miliónů EET vlastními silami.

Pro Ministerstvo financí je bezpečnost informací o daňových poplatnících naprostou prioritou. V žádném případě MF nehodlá obcházet zákon o veřejných zakázkách ani jiný zákon, naopak bude postupovat přesně podle všech zákonů.

Vzhledem k mimořádným nárokům na bezpečnost dat v rámci systému EET a racionální snaze o maximální insourcing v rámci vlastních kapacit rezortu je v případě softwarového řešení projektu počítáno se státním podnikem Státní pokladna Centrum sdílených služeb  ….To znamená, že při přípravě EET rozhodně nedojde k „zadání zakázky bez soutěže“, ale o zpracování systému de facto vlastními silami.

Tento „nultý pokus“ o EET je zajímavý mimojiné v tom, že si pro něj MF ČR vyjednalo výjimku od NBÚ, aby nemuselo tuto zakázku soutěžit. A po pár měsících uspořádalo VŘ s předem vybranými zájemci v utajovaném režimu („přikrytém“ právě tímto dopisem NBÚ)

Národní bezpečnostní úřad na základě shora uvedeného uvádí, že k vyjádření postačují dokumenty postoupené Generálním finančním ředitelstvím a konstatuje, že nemá výhrady, aby Generální finanční ředitelství zadalo veřejnou zakázku na „informační systém pro elektronickou evidenci tržeb včetně informačních technologií“ s využitím obecné výjimky z působnosti zákona podle § 18 odst. 1 písm. a) zákona o veřejných zakázkách. (zdroj Indoc)

V prosinci 2015 Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS) a Generální finanční ředitelství (GFŘ) vysoutěžili vytvoření celého EET včetně napojení na ADIS za 39,9 mil. Kč s odhadovanými ročními náklady provozu 15 mil Kč. Investice do HW byla odhadována na 10-15 mil. Kč (nebylo součástí VŘ). Toto výběrové řízení bylo na přímý pokyn ředitele GFŘ Janečka zrušeno bez uvedení důvodu. (více v článku 10x předražené EET: skutečné náklady na EET )

Začátkem roku 2016 nabídla (dle slov p. Janečka) společnost IBM, největší dodavatel IT služeb pro GFŘ, vyhotovení EET za 50 mil. Kč. A prý je to výhodnější nabídka než vysoutěžené řešení ve zrušeném VŘ. Alespoň takto to v dubnu 2016 p. Janeček a Babiš prezentovali veřejnosti i mě. Zapomněli však přičíst, že za 50 mil. Kč jde pouze o část systému EET a provozní náklady EET tehdy (dle jejich slov) neznali (v důvodové zprávě k EET z června 2015 jsou provozní náklady odhadovány na 170 mil Kč ročně).

Z toho důvodu se GFŘ rozhodlo přidělit zakázku na vytvoření systému EET bez výběrového řízení, formálně v jednacím řízení bez uveřejnění firmě IBM.

Proč právě IBM?

IBM je autorem systému ADIS (Automatizovaný Daňový Informační Systém). Pochází z roku 1992, vytvořen je v Informixu 4GL a funguje doteď. Má jen textovou grafiku z dob DOSu, nelze ho ovládat myší, úkony v něm jsou zdlouhavé.

Zde je Studie posouzení stávajícího daňového IS Finanční správy ČR (pro GFŘ), která systém ADIS doslova rozcupovala.

Dle mnoha sluv mezi MF ČR, GFŘ a firmou IBM je vlastníkem všech potřebných licencí k systému ADIS Finanční správa, až na malou – ale zásadní – výjimku. IBM si vyhradila, že podstatné části systému ADIS může modifikovat pouze firma IBM, a třetí strana pouze se souhlasem firmy IBM. Dle tvrzení p. Janečka v roce 2016 se firma IBM odmítla této podmínky vzdát. Nejspíše proto, že ji tato podmínka garantuje zakázky ve výši 300 miliónů Kč ročně.

První otazník: JŘBU a jaká práva se vlastně ochraňují?

Jednací řízení bez uveřejnění umožňuje uzavřít smlouvu na dodávku služeb vybranému dodavateli bez oslovení či jakékoliv soutěže mezi více dodavateli. Ale pouze za určitých podmínek daných zákonem (v případě EET šlo o již neplatný zákon 137/2006 Sb.).

JŘBU na EET (podrobnosti zde v detailu zakázky v VVZ)  je odůvodněno „ochranou výhradních práv“ (§ 23 odst 4. a). Jak konstatují výklady k tomuto zákonu, „tuto skutečnost je však třeba písemně odůvodnit a doložit, a to např. pomocí analýzy průzkumu trhu nebo jiného dokladu prokazujícího tuto skutečnost“.

Judikáty jsou v této věci dokonce striknější a jednoznačné.

Výjimku podle § 23 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, není zadavatel oprávněn použít, pokud výhradní práva o své vůli a vědomě vytvořil předchozím uzavřením smluv, aniž by to bylo vzhledem k předmětu plnění nezbytné k realizaci veřejné zakázky. Důvody pro zadání veřejné zakázky formou jednacího řízení bez uveřejnění musí být objektivně dány a zadavatelem jednoznačně prokázány.

Veřejně není dostupný žádný dokument, který nutnost ochrany výhradních práv odůvodňuje. Požádal jsem 21.4.2017 GFŘ o poskytnutí tohoto dokumentu (pokud ho dostanu, doplním ho sem).

Technické detaily neveřejného výběrového řízení z prosince 2015 ukazují, že původně plánované napojení systému EET na ADIS bylo poměrně jednoduché. Většina operací s EET se prováděla mimo ADIS a potřebné zpracované údaje (souhrnné údaje) se přes API přenášely do ADISu. 95% funkcionality EET bylo bez jakýchkoliv problémů realizováno mimo ADIS, a mimo dosah společnosti IBM. Jak jsem již uvedl, toto výběrové řízení však bylo bezdůvodně zrušeno.

Z logiky věci je pravděpodobné, že v JŘBU zmiňovanou „ochranou výhradních práv“ je myšlena ochrana práv firmy IBM k částem systému ADIS. Taková argumentace (pokud je pravdivá) má však zásadní problém –  z písemných podkladů k prosincovému VŘ, z jeho průběhu a praktického dokončení, a míry přípravy tohoto systému EET (CGI již dokonce provedlo pro SPCSS v jeho prostorách zátěžový test jádra systému EET) je zřejmé, že bylo možné realizovat EET z velké části mimo systém ADIS.

Druhý otazník: Realizace EET

Samotná realizace EET má také své nedostatky. Každá IT zakázka realizovaná na ministerstvu, ústředním správním úřadě, jiné organizační složce státu, Kanceláři Poslanecké sněmovny a Kanceláři Senátu musí postupovat podle tzv. Základních zásad postupu při čerpání finančních prostředků na výdaje související s informačními a komunikačními technologiemi s hodnotou více než 6 mil. Kč ročně, které jsou součástí usnesení vlády č. 889 ze dne 2.11.2015.

Stručně řečeno, tyto zásady přikazují centrálním orgánům zaslat každou IT zakázku nad 6mil. Kč ročně či 30mil. za 5 let na schválení Odboru hlavního architekta na MVČR a poslat ji ke schválení na RVIS (Rada vlády pro informační společnost).

Zásady současně říkají, že úřad nesmí investovat jakékoliv finanční prostředky do realizační fáze projektu předtím, než obdrží kladné stanovisko k projektu od útvaru Hlavního architekta eGovernmentu, popř. než v souladu se statutem Rady vlády pro informační společnost obdrží i stanovisko této rady.

Celý systém EET byl rozdělen na 3 části. Certifikační autorita (na to bylo řádné otevřené VŘ), Integrace EET do ADIS (to bylo JŘBU diskutované v první části článku) a Aplikační rozhraní EET (rozhraní, kam pokladny zasílají informace o tržbě a dostávají dlouhý kód (FIK) na účtenku).

Certifikační autorita schválení RVISem nepotřebovala.

Integrace EET do ADIS po 2,5 měsících a několika neúspěšných žádostech nakonec souhlas Hlavního architekta a RVIS získala.

Aplikační rozhraní EET však tímto kolečkem nikdy neprošlo. A přesto SPCSS a GFŘ utratili za tuto část EET nejméně 43 miliónů korun – dle Přehledu uzavřených smluv od GFŘ za HW + další náklady za integraci – a to v přímém rozporu s těmito pravidly. Dle informací tisku tuto okolnost vyšetřuje policie. Celá zakázka na HW pro EET a navázaný ADIS byla za 153mil bez DPH, jaká část je skutečně pro EET je neověřitelné.

Nemá cenu připouštět zda je cena za tento HW opodstatněná. Zanalyzoval to pěkně Michal Illich

Pokud mají zasílaná data účtenky třeba 2 kB, tak XML parser zvládne 400 000 účtenek za sekundu na jednom procesoru.
Ostatní části API na příjem účtenek jsou ve srovnání s těmihle dvěma komponentami zanedbatelné. Sumasumárum: Průměrný notebook zvládne zpracovat stovky tisíc účtenek za sekundu.

Samozřejmě notebook není potřeba, stačí entry level server za 25 000 Kč (a bude mít dokonce vyšší výkon než ten notebook). Kupte jich 2-4, abyste měli systém replikovaný a máte vystaráno.

Když jsem toto psal (v kratší podobě) pod výše odkazovaný článek, tak mi “Insider” odpověděl: “Nu…. Presne takhle vypadal system, ktery se v ramci neverejne souteze vybralo SPCSS. Pan reditel financni spravy Janecek i presto tvrdi, ze to proste jinak neslo”
Platit stokrát víc, navíc bez veřejného výběrového řízení je krádež za bílého dne.

Třetí otazník: Provoz a servis ADIS

EET se stalo nedílnou součástí ADISu a rozlišit, jaká část celkových nákladů na ADIS připadá na EET je prakticky neověřitelné. Koukněme tedy na poslední smlouvy podepsané v souvislosti s ADISem, pro 2017 za celkem. Zde se skrývá několik docela neuvěřitelných věcí – podivné rozdělení předmětu  na více částí, chybějící přílohy v registru smluv v rozporu se zákonem anebo velmi drahá servisní smlouva na HW.

Zde jsou sepsané podrobněji:

1) Vývoj aplikace ADIS – Legislativní a procesní změny v roce 2016 a 2017 JŘBU –  podepsáno 2. 11. 2016

Cena bez DPH: 161 142 637 Kč

Předmětem Smlouvy je vývoj aplikačního programového vybavení – úprava informačního systému Finanční správy na základě legislativních a procesních změn v roce 2016 a 2017.

Vzhledem k datu podpisu až 2.11.2016 to vypadá, že jde o smlouvu, která pokrývá 11 měsíců práce IBM za rok 2016 zpětně. To je zvláštní a podezřelé.

JŘBU je odůvodněno „ochranou výhradních práv“ (§ 23 odst 4. a). Veřejně není dostupný žádný dokument, který nutnost ochrany výhradních práv odůvodňuje. Požádal jsem 21.4.2017 GFŘ o poskytnutí tohoto dokumentu (pokud ho dostanu, doplním ho sem). Právní nejistotu v použití JŘBU jsem již zmínil výše.

 

2) Základní pozáruční servis ADIS 2017-2019 JŘBU – podepsáno 30. 12. 2016

Cena: 115 364 672,64 Kč bez DPH, číslo smlouvy o dílo: CES015N Evidenční číslo GFŘ: 17280/16/7500-40175-050417

Předmětem této Smlouvy je základní údržba aplikace ADIS, která zabezpečuje činnosti a odborné služby v oblasti základní pozáruční údržby aplikačního programového vybavení v projektu ADIS, které je provozováno jako součást aktuální verze ADIS k datu podpisu této Smlouvy a bylo dodáno v posledních 10 letech před podpisem této Smlouvy a nevztahuje se na ně již přísluŠná záruka. V rámci základní údržby je požadováno zabezpečení trvalé fůnkčnosti komplexu aplikačních programů a databází po skončení záruky, které byly dodány v posledních 10 letech před podpisem této Smlouvy (text je v původním znění vč. překlepů)

JŘBU je odůvodněno „ochranou výhradních práv“ (§ 23 odst 4. a). Veřejně není dostupný žádný dokument, který nutnost ochrany výhradních práv odůvodňuje. Požádal jsem 21.4.2017 GFŘ o poskytnutí tohoto dokumentu (pokud ho dostanu, doplním ho sem). Právní nejistotu v použití JŘBU jsme již zmínil výše.

 

3) Zhodnocení ADIS v rámci pozáručního servisu v roce 2017 – 2019 – JŘBU – podepsáno 30. 12. 2016

Cena 125 530 153,20 Kč bez DPH, číslo smlouvy o dílo: CES016N, Evidenční číslo GFŘ: 4638/16/7500-40175-050417

Předmětem této Smlouvy je
– rozšířená údržba aplikace ADIS
– realizace nového vývoje aplikačních programů ADIS – max. 15.270.000 Kč bez DPH

JŘBU je odůvodněno „ochranou výhradních práv“ (§ 23 odst 4. a). Veřejně není dostupný žádný dokument, který nutnost ochrany výhradních práv odůvodňuje. Požádal jsem 21.4.2017 GFŘ o poskytnutí tohoto dokumentu (pokud ho dostanu, doplním ho sem).

Tato smlouva je ale opravdový šperk. Pokud porovnáte předmět této smlouvy s předmětem předchozích 2 smluv, není možné se ubránit dojmu, že se jedná o účelové rozdělení zakázky do více částí.

V rozporu se zákonem chybí u této smlouvy v Registru smluv přílohy, obsahující podrobně popsaný předmět smlouvy. GFŘ nejspíše – jak je u něj obvyklé – zastává názor, že obsah smlouvy za 125 mil. Kč stačí popsat 10 slovy a zbytek zadání by byl pro veřejnost příliš zatěžující. Anebo příliš odhalující skutečný objem práce firmy IBM.

 

3) Servisní podpora HW_2017 – podepsána 30. 12. 2016

Cena 119 841 880,- Kč bez DPH

Předmětem plnění veřejné zakázky (dále též „VZ“) je provádění servisu hardware, na kterém je provozován informační systém ADIS na Generálním finančním ředitelství (dále též „GFŘ“) a finančních úřadech a jehož Seznam servisovaných zařízení je specifikován v Příloze č. 1 ZD.

Hrubý pohled na seznam HW pokrytého touto smlouvou prozradí, že za cenu 119 mil. Kč je možné nakoupit servisovaný HW z větší části ještě jednou.

 

4) ADIS – Hot-line, konzultační služby, technická podpora – podepsána 30. 12. 2016
Cena  58 524 614,00 Kč -bez DPH, číslo smlouvy: CWT104 Evidenční číslo GFŘ: 181729/16/7500-40175-050402)

Předmětem této smlouvy je organizační, technické a komunikační zabezpečení služby Hot-line a služba technické a konzultační podpory na veškeré technické a systémové vybavení IS ADIS. Poradenská/expertizní služba je v rozsahu technického a programového vybavení systému ADIS.

Musím ocenit fakt, že všechny smlouvy prošly řádný schvalovacím procesem na RVISu, a to dokonce napoprvé. Fakt, že smlouvy za více než 430 mil. Kč byly podepsány předposlední den roku považujme za pouhou zajímavost.

GFŘ vyžaduje od daňových poplatníků naprostou otevřenost a průhlednost či reakci na výzvy do 5 dnů pod pokutou i 30.000 Kč. Ale pokud se ale situace obrátí a daňový poplatník se zajímá o to, jak GFŘ  jeho daně utrácí, slova otevřenost a průhlednost ztratí svůj význam.

Co není možné přejít je jednání na úplné hraně a za hranou zákonů a pravidel, které GFŘ v souvislosti se systémy ADIS a EET předvádí,

Co není možné přejít je neuvěřitelná cena, kterou Českou republiku stojí udržování 26 let starého systému v provozu a současně míra drzosti, se kterou GFŘ odmítá zveřejňovat informace za jaké práce firmě IBM platí.