Česká republika se dlouhodobě potýká s významnými překážkami efektivního zadávání veřejných zakázek na IT. Současná právní úprava zadávání veřejných zakázek nepovažuje organizační složky státu za jeden funkční celek, v důsledku čehož je vnitrostátní využití vertikální a horizontální spolupráce při zadávání značně ztížené, a to i při srovnání se zahraniční dobrou praxí (1). Domníváme se, že je potřeba změna stávající koncepce a takovou šancí na změnu je právě pozměňovací návrh pod písm. F, č. 1597 (dále také “PN”).

Přínosy návrhu

Předmětný PN upravuje pojetí České republiky a organizačních složek státu jako veřejného zadavatele, a dále upřesňuje ustanovení § 11 odst. 1 a § 12 písm. c) zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek ve znění pozdějších předpisů (dále jen “ZZVZ”) týkající se vertikální a horizontální spolupráce.

Cílem návrhu je úprava zákonné definice veřejného zadavatele tak, že na stát lze v rámci zadávání veřejných zakázek pohlížet jako na jeden celek. V prvé řadě jde tedy o upřesnění definice veřejného zadavatele na úrovni České republiky a zvědomění, že organizační složka státu je při zadávání veřejných zakázek provozní jednotkou s funkční samostatností.

Současně má tato úprava definice veřejného zadavatele organizačním složkám státu za cíl usnadnit vertikální spolupráci, díky čemuž bude možné efektivnější využívání kapacit v rámci státní správy, bez ohledu na jejich právní formu.

Pozměňovací návrh má tedy potenciál: 

  1. Překonat neefektivní resortismus a nahradit jej systematickým rozvojem a sdílením kapacit při zadávání veřejných zakázek v oblasti IT tak, aby vznikla komplexnější IT řešení napříč státní správou.
  2. Podpořit kvalitu investic do IT řešení díky sdílení dostatečného know-how, kterým dnes jednotlivé resorty a ministerstva nedisponují.

Soulad pozměňovacího návrhu s legislativou Evropské unie

Z pozice nevládního sektoru vnímáme, že ve veřejném prostoru rezonuje obava, že předložený pozměňovací návrh není v souladu s evropskou (směrnicovou) právní úpravou. Tyto obavy však nejsou odůvodněné.

Navrhovaná změna definice České republiky jako veřejného zadavatele se jeví jako souladná s ustálenou rozhodovací praxí Soudního dvora Evropské unie (2). Pozměňovací návrh tedy lze i s ohledem na stanovisko Evropské komise ze dne 13. 1. 2023 v dané věci označit za konformní s evropskou právní úpravou. I nadále však platí, že pro využití horizontální a vertikální spolupráce je nutné naplnění podmínek pro jejich aplikaci obsažených v ZZVZ. 

Doporučení a návazné kroky:

  • Doporučujeme schválit pozměňovací návrh pod písm. F, č. 1597, neboť v konečném důsledku umožní daleko efektivnější a z hlediska vynakládání veřejných prostředků hospodárnější vznik komplexnějších IT řešení napříč státní správou.
  • Zároveň upozorňujeme na potřebu řešit roli státních podniků, které nemají nahradit dodavatelské kapacity, ale rozšířit potenciál rozvoje IT a technologií ve veřejné správě celkově.
  • Pro zachování základních zásad zadávání veřejných zakázek a principů hospodářské soutěže je rovněž potřebné, jak popisují i zástupci předkladatele, nastavit interní pravidla aplikace vertikální či horizontální spolupráce.

Společně & Digitálně je iniciativa odborných organizací, které se systematicky věnují podpoře digitální transformace České republiky, a přispívají tak k naplnění vize Moderní státní správy (modernistatnisprava.cz).

 1 Příklady dobré praxe viz důvodová zpráva k PN.

2  Viz zejména věci C-31/87 Beentje, bod 11, C-323/96 Komise v. Belgie, bod 28.