Třicítka senátorů se obrátila na Ústavní soud s žádostí o zrušení zákona o registru smluv, který podle nich porušuje ústavní právo na svobodné podnikání. Ve své stížnosti opomíjejí řadu faktů, které se zákona týkají.
Fakta k zákonu o registru, která senátoři podávající stížnost k ÚS nezmiňují:
- Podložená data o škodlivosti zveřejňování smluv neexistují. Stěžující si senátoři hovoří o údajných miliardových škodách státních firem kvůli zveřejňování jejich smluv. Pro tuto částku však neexistují žádná aktuální data či studie, které by na jasných příkladech dokládaly zhoršené hospodaření firem v důsledku zveřejňování smluv. To platí i o studii společnosti Deloitte, která se sice věnuje dopadům registru smluv, nicméně její závěry nepočítají s faktem, že v registru smluv se nezveřejňuje obchodní tajemství.Tato částka tak nemá žádný reálný podklad.
- Státní ani městské firmy nestrádají. Zákon funguje už rok a půl a není známé, že by nějaká státní či městská firma byla ve výrazně horší kondici kvůli zveřejňování svých smluv. Například Budvar naopak hlásí za loňský rok rekordní zisky.
- Na Slovensku podobný zákon funguje bez potíží už šest let. Podle všech dostupných informací ani tam nedošlo ke škodám a finančním ztrátám veřejných firem kvůli zveřejňování smluv.
- Zákon už dnes umožňuje firmám dostatečně chránit obchodní tajemství. Tvrzení stěžovatelů, že státní a městské firmy musí ve smlouvách odhalovat své know-how a to je před ostatními znevýhodní, není pravdivé. Zákon už dnes nabízí obsáhlou řadu možností a situací, kdy a jak zveřejňující firma může chránit své obchodní tajemství. Navíc státní firmy, které nejsou veřejnými zadavateli, mají nově výjimku na smlouvy uzavřené v běžném obchodním styku, které se týkají předmětu jejich činnosti (smlouvy na propagaci, nákup majetku či darovací smlouvy musí nadále zveřejňovat). Možnosti ochrany citlivých údajů jsou v zákonu o registru smluv výrazně větší než v zákoně o svobodném přístupu k informacím, díky kterému tyto smlouvy jsou již 18 let veřejné).
- Ústavní soud neústavnost zákona během jeho příprav nikdy nezmínil. Ústavní soud se při přípravách zákona účastnil připomínkového řízení, o protiústavnosti zákona se v rámci něj nikdy nezmínil.Zároveň například Parlamentní institut na dotaz senátorů uvedl, že ochrana obchodního tajemství je v zákonu o registru smluv silnější než u zákona o svobodném přístupu k informacím.
- Nehospodárné nákupy se dějí nejčastěji tam, kde není na smlouvy vidět. Nevýhodné a předražené nákupy Českých drah, dopravních podniků nebo ČEZu jsou zřejmým důvodem, proč má být na smlouvy státu vidět, pro 30 senátorů je to zřejmě naopak důvod je raději utajit. Na silné klientelistické vazby na úrovni státních a městských firem opakovaně ve své zprávě upozornila BIS. V poslední zprávě naopak zmiňuje pozitivní vliv registru smluv na tuto oblast.
Senátoři vychází ze sporných studií
Stížnost senátorů navíc vychází ze dvou velmi sporných studií, ke kterým byla vznesena celá řada formálních i odborných připomínek (bez další reakce na ně). Jde o studii možných dopadů zveřejňování smluv vypracovanou společností Deloitte (ta zároveň sama poskytuje poradenství některým státním firmám). Tato studie přitom nereflektuje aktuální znění zákona, je plná věcných i formálních chyb a lze ji označit spíše jako anketu, která bez jakékoli kritické analýzy přebírá stanoviska jednotlivých státem vlastněných podniků (viz http://www.rekonstrukcestatu.
Druhým odkazovaným materiálem je stanovisko Úřadu na ochranu hospodářské soutěže o údajných zásazích zákona o registru smluv do hospodářské soutěže. To taktéž nereflektuje aktuální znění zákona o registru smluv a lze k němu mít celou řadu věcných výhrad (http://www.rekonstrukcestatu.
Ústavní stížnost senátorům připravil právník Budvaru. Zdarma.
Český rozhlas včera upozornil na to, že ústavní stížnost pro senátory zadarmo připravil právník zastupující v minulosti národní podnik Budvar. Podle něj se do stížnosti promítly i připomínky Budvaru. Tiskový mluvčí Budvaru se však od jakéhokoli podílu firmy na stížnosti senátorů distancuje. Více zde: https://www.irozhlas.cz/
Vyjádření zástupců Rekonstrukce státu k ústavní stížnosti senátorů:
Stížnost skupiny senátorů je pokračováním politického boje právními prostředky. Stejné argumenty, které byly v pět let trvajícím projednávání zákona uplatňovány proti jeho přijetí a které byly během té doby opakovaně vyvráceny jako nepravdivé, nepřesné či hrubě zavádějící, jsou nyní znovu opakovány před Ústavním soudem. Senátoři soud takto opět využívají jako jakousi třetí komoru parlamentu.
/Petr Bouda, Frank Bold, spoluautor komentáře k zákonu o registru smluv/
Jádrem pudla není nic menšího, než otázka, co má dělat stát. Podle senátorů v čele s Radkem Martínkem má stát podnikat a konkurovat soukromému sektoru. Pokud by proto neměl dokonalé podmínky, jedná se prý o ohrožení veřejného sektoru. Senátoři však tímto chrání jakýsi ideální veřejný sektor, který tu už od privatizace nemáme. Několik firem, které fungují na volném trhu – Budvar, státní zkušebny, apod. – si už výjimky ze zveřejňování vymohly, zbytek konkurenty nemá: jsou to podniky jako povodí řek, správy silnic apod. Hospodaří s veřejnými prostředky a jako takové by měly skládat účty veřejnosti. Navíc i ony mají pojistku – případná obchodní tajemství zveřejňovat nemusí. Žádné existenční ohrožení státu, podtrhované senátory, tu prostě není.
/Jiří Skuhrovec, EconLab, z.s., garant platformy Rekonstrukce státu/
Často uváděný návrh kritiků zákona – registr smluv by se měl týkat i neziskových organizací – sami podporujeme. Mezi opatření, která budeme prosazovat v tomto volebním období – a na jejichž podporu jsme se dotazovali i kandidátů do sněmovny, je i zavedení povinnosti uzavřít a v registru smluv zveřejnit smlouvu ke každé udělené dotaci. Zároveň je třeba připomenout, že pokud neziskové organizace uzavírají smlouvy s kýmkoli, koho se týká povinnost smlouvy zveřejňovat, už dnes se tyto smlouvy v registru objevují.
/Adam Rut, Otevřená společnost, o.p.s., garant platformy Rekonstrukce státu /
