Nápověda jak vyhledávat

Chytrá karanténa na obzoru

Chytrá karanténa na obzoru e-Gov

Dnes se na Ministerstvu zdravotnictví konala neformální schůzka novinářů s teamem Chytré karantény.

Byla to velmi zajímavá diskuze. Setkání se zúčastnili ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, brigádní generál Petr Procházka, plukovník Petr Šnajdárek, vládní zmocněnec pro IT a elektronizaci Vladimír Dzurilla, hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová, laboratorni expertka Barbora Macková a zástupkyně KHS Dana Černá ze KHS Středočeského kraje.

Chytrá karanténa na obzoru e-Gov
24.8.2020, neformální setkání s týmem Chytré karantény

Ukazovali nám zejména interní systémy, které popisují obrázky a prezentace odkazovaná materiály na konci textu.

Propojení systémů začíná fungovat (ve smyslu část běží od jara, část se nasadila o prázdninách, další vzniká v těchto dnech) a jednotlivé systémy do sebe pěkně zapadají. Celé to rozhodně dává smysl a je možné to právem nazývat Chytrou karanténou

Ne, eRouška není chytrá karanténa. Tou je efektivní, škálovatelné a (kde to dává smysl, nebo-li skoro všude) digitalizované, propojené prostředí, vyškolení lidé, škálovatelné procesy a rozhodování na základě dat – kterých ze systému padá opravdu hodně, jsou detailní a podle zúčastněných se podle nich i skutečně rozhoduje.

Michal Bláha

Z celého povídání – formální i neformální části – jsem si pro sebe odnesl několik poznatků, které budou, doufám, zajímavé i pro vás. Některé z nich posoudí a zasadí do kontextu lidé lépe znalí čísel ze zahraničí.

LIDÉ

1) Uzkým místem jsou lidé, jejich schopnost a ochota akceptovat nové systémy a zejména nové procesy. To byl problém zejména na Krajských hygienických stanicích (KHS), ale i to se již dramaticky mění k lepšímu. 

Je jednoznačně chybou Ministerstva zdravotnictví a Adama Vojtěcha, že sami ztratili 2 – 3 měsíce času mezi květnem (kdy končil stres nouzového stavu) a červencem, kdy KHS hasily jejich průšvihy. To se nyní dohání, ale KHS už nutnost spolupráce, digitalizace, externích call center atd. pochopilo a svůj postoj změnilo. A to je pro nás všechny velmi dobrá zpráva

TRASOVÁNÍ

2) Velkou a pozitivní změnou v postoji KHS je ochota přistoupit na pomoc externích vyškolených lidí na call centrech s trasováním kontaktů. Neboli rozdělením kontaktů a práce na dvě úrovně, kdy tu méně odbornou ale pracnou dělají vyškolení pracovníci podle call skriptu, a na pracovníky KHS zbyde samotná odborná práce. 

Jde o velkou změnu, kterou KHS velmi dlouho odmítaly. Nyní se jejich postoj konečně změnil. Umožní to snadnější škálování kapacity trasování v budoucnu.

3) S tím souvisí také aktuální kapacita trasování. Dnes evidujeme kolem 600 případů denně a prof. Prymula v rozhovoru pro ČT zmiňuje aktuálně maximální kapacitu 750-1000 případů za den)  

Cílová maximální plánovaná kapacita trasování, na kterou nyní team míří, je 1500 případů denně

Podle hlavní hygieničky Rážové jeden kontakt způsobí v průměru 4 další kontakty. Mě  osobně překvapilo, že jde o tak malé číslo – průměr v zahraničí i jednoho nakaženého až 5 dalších lidí v karanténě. Seznam kontaktů bych proto čekal podstatně delší (ne všechny kontakty musí do karantény). 

Obě ta čísla (max. kapacita trasování a počet vyvolaných kontaktů) mi přijdou nízká, ale nemám srovnání se zahraničím. Dokážete někdo přidat zahraniční kontext?

TESTOVÁNÍ

4) Obdobně jsem se ptal na testování. Dnešní kapacita celého systému testování (tzn. od vydání e-žádanky přes odběr a laboratoř po nahlášení výsledku pacientovi a KHS) je kolem 10.000 testů denně, plánovaná kapacita (resp. prakticky ihned k dispozici) je 15.000 testů denně. 

Nízký cíl mě překvapil, protože v Evropě jsme spíše v horším průměru počtu testování. U nás testujeme kolem 76 testů / 1000 lidí, v Neměcku je to 121/1000 lidí, Rakousku 117, Dánsku 351, Belgii 178, Velké Británii 183, Španělsku 114, Portugalsku 176, Itálii 77), horší jsou pouze Slovensko, Ukrajina, Bulharsko, Chorvatsko a Maďarsko. 

Reakcí teamu bylo, že dnes ani není zájem o více testování ze strany lidí. Trochu se to ale změnilo od 1.8. díky zavedení a prosazení e-žádanky u praktických lékařů (kteří do teď byly brzdou testů „zadarmo“ a nechtěli žádánky dávat a mění se to) a plně elektronickou stopou jdoucí celým procesem testování.

Další navýšení kapacit je možné pomocí směnného provozu stávajících laboratoří, jelikož jejich vytížení je nyní nízké, a přidání kapacit akademického sektoru, který na start potřebuje 4 dny. Přesné číslo nepadlo, z kontextu odhaduji další navýšení až na 25 – 30.000 testů denně. Opakuji, jde o můj odhad z reakcí zúčastněných, přesné číslo nikdo nechtěl říci, ale strach z testovací kapacity nikdo neměl. Užším místem než testování je trasovací kapacita. 

DATA

5) V testovacím režimu je nová verze semaforu (vizualizace, prezentace), která bude spuštěna veřejně příští týden. Současně budou zveřejněna podkladová data pro semafor (na základě kterého se stanovují barvy pro okresy). Detail o publikovaných datech jsem nedostal, pouze ujištění plukovníka Šnajdárka, že jich bude více a podrobnější než dnes. V pondělí či úterý tedy uvidíme.

Chvíli jsme také diskutovali, k čemu by podrobná data byla veřejnosti užitečná. Mé argumenty u zúčastněných příliš nezarezonovaly (až na poslední).

Argumentoval jsem 

  • možností vlastních analýz pro firmy a veřejnost a schopnost vlastní přípravy na další možný vývoj epidemie v oblastech, co jsou pro ně důležité. Dále také propojení dat;
  • odmítl jsem princip, že by ministerstvo bylo jedinou autoritou vykládající tato data. Veřejnost musí mít možnost porovnání se zahraničím, křížových analýz a ověření údajů;
  • znovuzískání důvěry, kterou díky chaotickému rozhodování v minulosti ztratili. A to je možné jen maximální otevřeností.

„Boj o data“ cítím jako nerozhodnutý. Ministerstvo se bojí „zahlcení veřejnosti množstvím dat“. Trochu jsem to vnímal jako výmluvu. Na druhou stranu, pozitivně na přímou otázku reagoval pan generál Procházka, který mi potvrdil, že pokud bude ze strany veřejnost tlak na zveřejnění dalších agregovaných dat, nevidí problém s jejich zveřejněním. 

Shrnul bych to takto – ministerstvo, KHS, lékaři, nemocnice a laboratoře jsou připraveni na další vlny podstatně lépe než předtím, navržené a fungující interní systémy jsou na velmi slušné úrovni a rozhodování uvnitř teamu je prováděno zejména na základě podrobných dat. Toto už je možné nazvat Chytrou karanténou.

Pokud se vládě podaří omezit politikaření a populistický vládní marketing (minulý týden byl krystalickou ukázkou), možná se dočkáme i srozumitelné komunikace ze strany vlády. Team Chytré karantény to dokáže. 


Nástroje chytré karantény

Prezentace o Chytré karanténě :

Prezentace k chytré karanténě – srpen 2020 by Michal Bláha on Scribd