Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) je dotační úřad nechvalně proslulý nejen předraženými zakázkami či vyplácením peněz za neexistující práce, ale také podezřele blízkými vztahy s některými politiky a politickými stranami. Asi není takové překvapení, že prim hrají zástupci hnutí ANO. Hlavní činností SZIF je rozdělování evropských a národních zemědělských dotací. Tyto aktivity však minimálně ve 32 případech musel kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad. 

S nástupem hnutí ANO do vládních pozic v roce 2014 to šlo s transparentností aktivit SZIF prudce z kopce. Zemědělské dotace, které tento úřad rozděluje, jsou totiž zcela klíčové pro premiérův koncern Agrofert. Jeho zemědělská divize je nejdůležitější součástí celého holdingu a SZIF se tak musel činit, aby peníze přicházely na “správná místa”. 

Ihned po nástupu hnutí ANO k moci se stal členem dozorčí rady SZIF poslanec Jaroslav Faltýnek – který byl ve stejné době zároveň členem představenstva Agrofertu. Na jedné straně kontroloval přerozdělování dotací, na druhé o dotace bojoval pro svůj koncern. Faltýnkovi se tedy povedla velmi blahodárná činnost – zda ve prospěch státu, či ve prospěch soukromé společnosti, v které byl silně zainteresován, si jistě zodpovíte sami… 

Agrofert velmi úspěšně čerpal (a dodnes čerpá) zemědělské dotace ve velkém. Počínaje rokem 2014 dotace rychle narůstaly. Z podrobného přehledu Hlídače státu vyplývá, že firma Agrofert dostala od státu 19 dotací v celkové hodnotě 1 738 745 korun. 150 dceřiných společností z celkem 433 firem holdingu Agrofert obdrželo dalších 8 458 dotací v celkové hodnotě 13 019 497 660 korun. Celý holding Agrofert pak obdržel celkem 8 477 dotací v celkové hodnotě 13 021 236 405 Kč. 

BABIŠ PREMIÉREM VE STŘETU ZÁJMŮ

Jak potvrzuje finální zpráva auditu Evropského parlamentu, premiér Andrej Babiš je (i přes snahu ukrýt majetek do svěřenských fondů) stále beneficientem veškerého profitu holdingu Agrofert, a tudíž je ve zcela očividném střetu zájmů. Jeho koncern by tedy neměl čerpat dotace vyplácené SZIF.

Ukrytí majetku Andreje Babiše do svěřenských fondů je kapitola sama o sobě. V tuzemské Evidenci skutečných majitelů firem je Babiš veden jako tzv. nepřímý majitel Agrofertu, což znamená, že mezi ním a Agrofertem je ještě jedna nebo více osob. Jeho pozice je založena nepřímo, tzn. je např. společníkem společnosti, která je společníkem Agrofertu. Každopádně, zahraniční evidence hovoří o skutečném majiteli Agrofertu poměrně jasně: ve slovenské, německé či britské obdobě Evidence skutečných majitelů je Andrej Babiš veden jako konečný uživatel výhod akciové společnosti Agrofert. Zjednodušeně řečeno jako jediný a konečný vlastník.

NOVÁ PRAVIDLA, STARÉ PROBLÉMY 

Dne 1.1.2020 došlo v administraci zemědělských dotací k důležité změně. Na základě novely zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu náleží administrace dotací pouze do pravomoci SZIF bez účasti Ministerstva zemědělství ČR. Co se tím mění? SZIF může za nouzového stavu rozdělovat dotace i společnostem vlastěným členem vlády – nebo dokonce premiérem. Tím dochází k obcházení zákona o střetu zájmů. Zároveň ale nedošlo ke změně kontrolních mechanismů ve vztahu k SZIF za situace, kdy se převádí pravomoci z ústředního orgánu státní správy na správní úřad v jeho působnosti. Za této situace by bylo žádoucí, aby došlo k zásadnímu navýšení kontroly a transparentnosti tohoto fondu, což se však nestalo. Klíčovou roli v kontrolní činnosti vůči SZIF má tedy stále hlavně dozorčí rada, jejíž obsazení však vzbuzuje mnoho důvodných pochybností o nestrannosti většiny z jejich pěti členů.

Již působení ex manažera Agrofertu Jaroslava Faltýnka v dozorčí radě SZIF bylo předmětem šetření Evropské komise, která následně pohrozila ČR pokutou ve výši 800 428 EUR, pokud nebude tento střet zájmů odstraněn. Podezření se týkalo i dalších dvou členů: Petra Kudely z (KDU-ČSL) a předsedy dozorčí rady SZIF Ladislava Velebného (ČSSD).

Bývalý poslanec Parlamentu ČR Petr Kudela se podle údajů Hlídače státu během svého působení v dozorčí radě SZIF angažoval v jedné neziskové organizaci, podobně jako jeho bývalý kolega z Poslanecké sněmovny a předseda dozorčí rady SZIF Ladislav Velebný.

Faltýnek, Kudela i Velebný po nátlaku nakonec z dozorčí rady SZIF odešli. 

Z BLÁTA DO LOUŽE

Současné složení ovšem vyvolává rovněž důvodné pochybnosti o nestrannosti jejich členů. Předsedou dozorčí rady SZIF je od 23.5.2018 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lze předpokládat, že se do této funkce dostal v rámci dnes již neplatné dohody o toleranci vlády mezi ANO a KSČM, která byla završena podpisem formální dohody o toleranci v červenci 2018. Tomu odpovídá vystupování poslance Kováčika v rámci působení v dozorčí radě SZIF, kdy podporoval vyplácení sporných dotací holdingu Agrofert. Současně nechtěl čekat na rozhodnutí evropských orgánů a byl pro okamžité vyplácení dotací. Na otázku, proč na tato rozhodnutí čekat nechce, odpověděl v rozhovoru pro Radiožurnál takto: „Až se stane, že bude doopravdy problém, že by se mělo vracet, pak vyzvu vrátit. Ale až teprve poté, co dojde závěrečnému, konečnému, neodvratnému rozhodnutí, že je tomu skutečně tak, jak se říká. Teď jsme v pozici dohadů, spekulací, mnoha různých nepodložených zpráv.”

O vztahu dalších současných členů dozorčí rady SZIF k vládnoucímu hnutí ANO není pochyb.

MONIKA OBORNÁ – BABIŠOVO DÍTĚ

Poslankyně Parlamentu ČR Monika Oborná (32 let) v roce 2012 ještě jako studentka brněnské Mendelovy lesnické a zemědělské univerzity spoluzakládala hnutí ANO. V letech 2017-2019 byla členka předsednictva ANO. Do ANO ji podle jejích slov přivedl osobně Andrej Babiš. „Studovala jsem zemědělství na Mendelově univerzitě a jednou tam přednášel pan Babiš, majitel největšího zemědělského impéria v zemi. V jednu chvíli začal mluvit o tom, jak ho štve, co všechno tady nefunguje a že by bylo nejlepší založit vlastní politické hnutí. To mě zaujalo. Asi o dva měsíce později jsme se náhodou potkali jinde, k tématu se vrátili a už se to rozjelo.“ řekla kdysi v rozhovoru poslankyně Monika Oborná, která dnes funguje jako mediální obhájkyně Andreje Babiše a k jeho střetu zájmů se novinářům zpravidla odmítá vyjadřovat. 

JOSEF KOTT – BABIŠŮV ZAMĚSTNANEC

Člen dozorčí rady SZIF Josef Kott (50 let) je taky členem Babišova hnutí a poslancem ANO Parlamentu ČR. Od roku 1995 pracuje pro společnost ZZN Pelhřimov z holdingu Agrofert. Ve stejné firmě figuroval jako člen a posléze místopředseda představenstva i Jaroslav Faltýnek. Společnost ZZN Pelhřimov dříve vlastnila známou Farmu Čapí hnízdo. Z údajů Hlídače státu vyplývá, že společnost ZZN Pelhřimov obdržela již 16 dotací v celkové hodnotě 16 374 232 korun s tím, že 5 dceřiných společností ZZN Pelhřimov dostalo dalších 491 dotací v celkové hodnotě 523 091 506 korun. Celý holding včetně mateřské společnosti ZZN Pelhřimov tak obdržel ve sledovaném období celkem 507 dotací v hodnotě 539 465 738 korun.  Již neexistující Farma Čapí hnízdo dostala podle údajů Hlídače státu 5 dotací v celkové hodnotě 50 387 284 korun s tím, že 49 997 443 korun činila dotace na projekt Multifunkční kongresový areál Čapí hnízdo ze dne 22.10.2008 kvůli kterému je premiér Andrej Babiš trestně stíhaný.  

JITKA VĚKOVÁ-VĚK LOVOCHEMIE

Členkou dozorčí rady SZIF je i bývalá členka představenstva AGROFERTu Jitka Věková (66 let). Podle údajů Hlídače státu se angažovala ve 209 firmách včetně dalších z holdingu Agrofert. Tyto subjekty uzavřely od roku 2016 se státem 9 033 smluv v celkové výši 73 miliard korun. Aktuálně je Jitka Věková vedená jako člen dozorčí rady zkrachovalé společnosti MÉDEA a společnosti Barrandov Televizní Studio z impéria mediálního magnáta Jaromíra Soukupa. Jitka Věková má trvalé bydliště v Kralupech nad Vltavou na stejné adrese jako Radomír Věk (65 let), současný místopředseda představenstva společnosti Lovochemie z holdingu AGROFERT. Lovochemie darovala v roce 2012 podle údajů Hlídače státu hnutí ANO 6 milionů korun. Sám Radomír Věk sponzoroval Babišovo hnutí částkou 300 tisíc korun. 

Donedávna byl místopředsedou dozorčí rady SZIF Karel Kratochvíle (63 let). Bývalý senátor ČSSD a ředitel Zemského hřebčince v Písku, jehož zakladatelem je ministerstvo zemědělství a do kterého v posledních letech plynuly i dotace ze SZIF. Jednalo se tedy o podobný případ střetu zájmů, jaký už dříve kritizovala Evropská komise u již zmiňovaného bývalého předsedy dozorčí rady SZIF Ladislava Velebného, který záhy na to z funkce v dozorčí radě odstoupil.

Dne 28.4.2021 byl novým místopředsedou dozorčí rady SZIF zvolen Josef Bazala (61let).  Senátor za KDU-ČSL a bývalý dlouholetý starosta Starého Města u Uherského Hradiště se podle údajů Hlídače státu zároveň angažuje v jedné soukromé firmě, která za dobu existence Registru smluv uzavřela s veřejnými zadavateli 37 smluv v celkové hodnotě 37 milionů korun.

Tabulková část:

Dozorčí rada SZIF podle rozložení ekonomicko-politických sil
Zástupce	Věk	Funkce v DR	KDU-ČSL
Bazala Josef	61	místopředseda	KDU-ČSL
Eybert Pavel	71	bývalý místopředseda	ODS
Faltýnek Jaroslav	59	bývalý člen	ANO, Agrofert
Kott Josef	50	člen	ANO, Agrofert
Kováčik Pavel	65	předseda	KSČM
Kratochvíle Karel	63	bývalý místopředseda	ČSSD
Kudela Petr	52	bývalý člen	KDU-ČSL
Oborná Monika	32	člen	ANO, Agrofert
Věková Jitka	66	člen	SPD, Agrofert
Velebný Ladislav	64	bývalý předseda	ČSSD

 

Vazby na holding AGROFERT premiéra Andreje Babiše a jeho politické hnutí ANO jsme identifikovali u tří současných a jednoho bývalého člena pětičlenné Dozorčí rady SZIF.  Jmenovitě se jedná o Jaroslava Faltýnka, Josefa Kotta, Moniku Obornou a Jitku Věkovou.  

NEPŘÁTELSKÉ PŘEVZETÍ STÁTU. TEORIE NEBO REALITA ?

SZIF vykazuje znaky tzv. „dobyté instituce“, což je nezbytnou podmínkou pro tzv. „převzetí státu“ („state capture“)soukromými subjekty. Výše uvedená fakta tvoří řetězec nepřímých důkazů, který naznačuje, že SZIF není nezávislou a transparentní státní institucí, ale slouží ekonomickým zájmům privátních subjektů, především koncernu Agrofert.  Otázka převzetí státu ohledně fungování SZIF má nepochybně dílčí charakter, ale naznačuje širší problém, který se prolíná velkým množstvím státních institucí, kdy jsou vzhledem k současné vládní sestavě považovány zájmy soukromých subjektů minimálně za rovné či dokonce nadřazené veřejným zájmům nebo jsou přímo považovány za veřejný zájem. Tento proces je kvalitativně vyšším stupněm než „kmotrovství“ za vlád ODS a ČSSD, kdy docházelo k politické korupci prostřednictvím „standardních“ politiků ze standardních politických stran. 

Ve fázi převzetí státu již jednotlivé mocné korporace přímo zakládají politické strany a chtějí politické a ekonomické dění ovlivňovat přímo, nikoli zprostředkovaně, k čemuž používají různá populistická hesla a prostředky. Hlavní mantrou těchto uskupení bývá dost často tzv. „boj proti korupci“, kdy je jistě bohulibý zájem překroucen tak, že výsledek je zcela opačný, tzn. místo „běžné“ korupce se celý systém posouvá o kvalitativní stupeň výš, tzn. k přímému řízení státu oligarchy. Tato taktika jistě ale není nová, většina diktátorů vždy formálně „bojovala“ nejdříve proti korupci a jiným „nešvarům“ a potom se všichni nestačili divit.