Analytický nástroj K-Index z dílny Hlídače státu prověřil za rok 2020 téměř 900 tisíc smluv v celkové hodnotě 4500 mld. korun, které státní úřady, organizace a instituce uzavřely se soukromými subjekty. Nyní jsou k dispozici výsledky více jak 1000 státních úřadů za rok 2020.

K-Index odhaluje klíčová rizika v hospodaření úřadů s veřejnými prostředky a poskytuje zpětnou vazbu a pomocnou ruku k jejich nápravě.

K-Index hodnotí na roční bázi státní úřady, instituce a organizace, kterých se týká Zákon o registru smluv,  a které uzavřely v daném roce se soukromými subjekty minimálně 60 smluv nebo hodnota takových smluv převyšuje 48 mil. korun. Do výsledné analýzy a porovnání jsou zahrnuty:

• centrální úřady (ministerstva a kraje),
• státní a městské úřady,
• firmy,
• organizace,
• nemocnice,
• dopravní podniky,
• i například vysoké školy, které zřizuje stát.

Každým rokem se míra rizik identifikovaných při analýze K-Indexu mírně snižuje. Letos poprvé od roku 2017 klesla průměrná známka z hodnocení “C” na “B”. Jsme rádi, že Hlídač státu a jeho analytické nástroje úřadům pomáhají problémové oblasti identifikovat a hledat nápravu.

K-Index kultivuje

Nástroj K-Index pomáhá k zodpovědnému hospodaření státních úřadů, organizací a institucí. Detailně identifikuje slabá místa ve fungování organizací a následně poskytuje individuálně sadu doporučení.

Zpětná vazba funguje i opačně. “Po zpětné vazbě a zkušenostech s K-Indexem za roky 2017-2019 jsme mírně upravili metodiku výpočtů, která nyní realističtěji zohledňuje například rámcové smlouvy s nulovou hodnotou či smlouvy o zápůjčce apod.”, říká zakladatel Hlídače státu Michal Bláha. Současně letos poprvé měly úřady (ještě před zveřejnění výsledku veřejnosti) možnost zjištěné nedostatky a pochybení napravit nebo se k hodnocení vyjádřit.

„Na požádání desítek subjektů jsme asistovali při nápravách nedostatků v publikovaných smlouvách v Registru smluv. Mnohé další instituce se na nás obracely pro radu, jak do budoucna předcházet opakujícím se chybám. A to nejen v souvislosti s bodovým ohodnocením, ale i proto, že dosud některým detailům Registru, na které jsme upozornili, nevěnovaly pozornost,“ dodává Michal Bláha.

Přínosy K-Indexu

Přínos K-indexu ukazují i konkrétní výsledky. Za necelý rok od zveřejnění projektu stovky institucí zlepšilo své hospodaření. Hodnocené úřady vnímají analytický nástroj jako užitečnou pomůcku, která jim pomáhá vylepšovat interní procesy a dodržování zákonů. A snadněji odhalovat občasné chyby, ke kterým dochází. 

“K- index považuji za velmi užitečný nástroj pro řízení organizace, která využívá veřejné finance. V CzechTourism využíváme K-index dlouhodobě v rámci hodnocení korporátní strategie a to konkrétně v perspektivě interních procesů (podle modelu BSC). Konkrétně K-index je jedním z ukazatelů  funkčnosti vnitřního kontrolního systému. Využívám i notifikace, kdy mně a kolegům systém hlásí každou smlouvu, která se zdá být neplatná. To nám umožňuje obratem napravit případné administrativní nedostatky”, uvedl ředitel CzechTourism Ing. Jan Herget Ph.D. 

„Projekt K-Index kultivuje. Pomohl nám vylepšit naše vnitřní procesy a systémy zadávání vybraných veřejných zakázek. Národní muzeum bude vždy organizací specifickou, výjimečnou i z hlediska spektra partnerských vztahů, ale transparentnost při nakládání s prostředky je naší trvalou prioritou i cílem. Ocenili jsme loňská doporučení, některá implementovali a jsme rádi, že se to projevilo na výborném hodnocení Národního muzea za rok 2020. Projekt nevnímáme jako našeho hlídače, ale především jako nástroj, který nám pomáhá zlepšovat naši transparentnost vůči veřejnosti.“ říká Michal Lukeš, generální ředitel Národního muzea.

Zajímavosti z K-Indexu za rok 2020

Za rok 2020 z 1020 hodnocených subjektů získalo 10 procent nejlepší hodnocení “A” a přes 55 % druhou nejlepší známku “B”, což je oproti předloňskému roku posun k lepšímu. Za rok 2019 získalo hodnocení “A” či “B” o 5 % organizací méně. 

Nejhorší známky dostalo 39 organizací (3,8 % ze všech), což je o 20 méně než loni. Celkově tedy pozorujeme zlepšující se tendenci a snahu úřadů o transparentnější chování. 

Centrální úřady 2020

Za minulý rok si  v K-Indexu polepšily mininisterstva i jednotlivé krajské úřady. Všechna ministerstva se udržela v hodnocení “A” až “C”, nejlepší je Ministerstvo obrany, nejhorší Ministerstvo zahraničních věcí. V rámci porovnání krajů se na první příčku za rok 2020 posunul Kraj Vysočina (“A”), na posledním místě žebříčku je Jihomoravský kraj (“C”). K-Index nemůže hodnotit Kancelář Prezidenta republiky, Úřad vlády ani Kanceláře Poslanecké sněmovny a Senátu, které mají výjimku pro zveřejňování dat v Registru smluv.   

Skokani roku 2020

Meziročně patří mezi největší skokany 2020 na přední příčky žebříčků např. Horská služba ČR (z “F” v roce 2019 na “C”v roce 2020), Nemocnice Plzeňského kraje (“E” na “C”) či město Sušice (z “D” na “B”). Naopak výrazně si pohoršil Energetický regulační úřad (z “C” v roce 2019 na “E” za rok 2020), město Kaplice (“B” na “E”) či BYTES Tábor zajišťující správu a údržbu nemovitostí (z “B” na “E”). Mezi dlouhodobě nejhůře hodnocené organizace patří tradičně Česká pošta (od roku 2017 má hodnocení “F”), která se rok co rok dále bodobě zhoršuje, či Nemocnice T. Bati ve Zlíně (hodnocení “F” již od 2017).

Kdo skrývá ceny 

Překvapivé výsledky se v letošním hodnocení objevily především v parametru “zveřejňování smluv se skrytou cenou”. Například:

Lesy města Dvůr Králové nad Labem za rok 2020 skrývaly ceny u 82 z celkového počtu 83 smluv (99 %).

Kongresové centrum Praha tajilo smlouvy u 295 smluv z 312 (94,5 %). 

• Lesy města Dvůr Králové nad Labem za rok 2020 skrývaly ceny u 82 z celkového počtu 83 smluv (99 %)
• Kongresové centrum Praha tajilo smlouvy u 295 smluv z 312 (94,5 %)

Podpora pro K-Index

Projekt K-Index podpořila Nadace OSF v rámci programu Active Citizens Fund, jehož cílem je podpora občanské společnosti a posílení kapacit neziskových organizací. Cílem programu je dále inspirace k aktivnímu občanství a pomoc znevýhodněným skupinám. Program Active Citizens Fund vstoupil do České republiky v září roku 2019 s cílem podpořit neziskové organizace nehledě na jejich velikost a zkušenosti. V České republice jej spravuje konsorcium, které tvoří Nadace OSF, Výbor dobré vůle – Nadace Olgy Havlové a Skautský institut. Program je realizován v rámci Fondů EHP a Norska 2014–2021, jejichž prostřednictvím přispívají státy Island, Lichtenštejnsko a Norsko ke snižování ekonomických a sociálních rozdílů v Evropském hospodářském prostoru (EHP) a k posilování spolupráce s patnácti evropskými státy. Důležitým posláním programu je také spolupráce mezi Českou republikou a dárcovskými státy (spolupráce mezi českými neziskovými organizacemi a organizacemi z Islandu, Lichtenštejnska a Norska).

Nástroj K-Index se vyvíjel a testoval ve spolupráci s nestátními neziskovými organizacemi, protikorupčními spolky a dalšími iniciativy v Karlovarském a Ústeckém kraji: Stop tunelům, Ústecké šrouby, PROTEBE live a ústeckou redakcí deníku HlídacíPes.org. Vznik K-indexu by také nebyl možný mj. bez podpory Transparency International a společnosti DatLab, která se specializuje na analýzu a zpracování veřejných zakázek.