| Analytický nástroj K-Index z dílny protikorupční neziskové organizace Hlídač státu odhalil výsledky hospodaření 1108 největších státních úřadů za rok 2022. K-Index ukazuje klíčová rizika v hospodaření úřadů s veřejnými prostředky a poskytuje zpětnou vazbu a pomocnou ruku k jejich nápravě, a to již 6. rokem. |
K-Index hodnotí na roční bázi státní úřady, instituce a organizace, kterých se týká Zákon o registru smluv, a jež uzavřely v daném roce se soukromými subjekty minimálně 60 smluv nebo hodnota takových smluv převyšuje 48 milionů Kč za rok. Do výsledné analýzy a porovnání jsou zahrnuté centrální úřady (ministerstva a kraje), státní a městské úřady, firmy, organizace, nemocnice, dopravní podniky i například vysoké školy, které zřizuje stát.
Každým rokem se míra rizik identifikovaných při analýze K-Indexu mírně snižuje a transparentnost úřadů se viditelně a měřitelně zdvihla. Stejně jako v roce 2021, i za rok 2022 se zlepšila průměrná známka. Celkové hodnocení je sice stále “B”, ale bodový průměr se posunul zase o kus blíže k “A”. Jsme rádi, že Hlídač státu a naše analytické nástroje úřadům každoročně pomáhají problémové oblasti nejen identifikovat, ale navíc aktivně spolupracovat s úřady na nápravě.
K-Index kultivuje i vzdělává
Nástroj K-Index pomáhá k zodpovědnému hospodaření státních úřadů, organizací a institucí. Detailně identifikuje slabá místa ve fungování organizací, a následně poskytuje individuálně sadu doporučení. Obzvláště u menších státních institucí se daří vzdělávat v oblastech jako je koncentrace dodavatelů či podíl smluv z vybraných hledisek. Zpětná vazba funguje i opačně. “Spolupráce s úřady je každým rokem lepší. Z vlastní iniciativy se ozývají s žádosti o pomoc s eliminaci potenciálních problémů. Snaha o transparentní chování je každým rokem vidět v hodnocení K-indexu čím dál více. A to je přesně to, proč jsme nástroj vytvořili,” říká zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.
Přínos K-Indexu ukazují i konkrétní výsledky. Za další rok od zveřejnění projektu stovky institucí zlepšilo své hospodaření. Hodnocené úřady vnímají analytický nástroj jako užitečnou pomůcku, která jim pomáhá vylepšovat interní procesy a dodržování zákonů. A snadněji odhalovat občasné chyby, ke kterým dochází. V opačném případě, kdy instituce odmítají výsledky akceptovat, jsou problémy především v utajování cen smluv či koncentraci dodavatelů.
*K-Index nemůže hodnotit Kancelář Prezidenta republiky, Úřad vlády ani Kanceláře Poslanecké sněmovny a Senátu, které mají výjimku pro zveřejňování dat v Registru smluv.
Zajímavosti za rok 2022
Za minulý rok si v K-Indexu polepšila ministerstva, která oproti 2021 (“B” až “E”) nyní neobdržela žádné “E” a pouze dvě “D”. Dlouhodobě nejhorší je stále Ministerstvo financí, jež je v posledních třech letech nejhorším v žebříčku. Druhý nejhorší resort je MPSV a Ministerstvo dopravy, které v posledních letech drželo druhou nejhorší pozic
Žebříčku ministerstev vévodí ministerstvo obrany a vnitra s hodnocením “B” (stejně jako minulý rok, avšak s lepším bodovým hodnocením), výrazně poskočilo MŽV, které v roce 2021 skončilo na 11. místě se známkou “C”, je letos na 3. místě.
Co se týče krajských úřadů, letos všech 14 krajů získalo hodnocení “B”. V roce 2021 dostaly dva kraje známku “C” (Karlovarský a Jihočeský) a letos se tak zlepšily o známku. Obzvláště Jihočeský kraj se výrazně zlepšil a posunul se téměř do poloviny žebříčku. Naopak Vysočina si z minulého “A” pohoršila a spadla až na 4. místo. Přitom si dlouhodobě držela nejlepší hodnocení. Na posledním místě žebříčku skončil kraj Zlínský, Pardubický a Karlovarský. Zlepšily se i jednotlivé městské části Prahy, kde 19 z 22 má hodnocení “B”, zbylé 3 za “C”. Překvapením, velmi milým, jsou letos výsledky velkých a fakultních nemocnic: 75 % “B” a 15 % “C”, což byla nejhorší udělená známka.
Skokani
I za minulý rok se rating úřadů zlepšil. Překvapivým skokanem byly organizace Lesy města Dvůr Králové nad Labem (“F” -> “D”), Vodárenská společnost Táborsko s.r.o. (“F” -> “C”) či Uměleckoprůmyslové museum v Praze (“E” -> “B”). Opačným směrem, tedy zhoršení ratingu, se posunula např. Nemocnice Havířov, příspěvková organizace (“C” -> “F”), Vinařský fond (“B” -> “E”) či Horská služba ČR (“B” -> “D”).
Každoročně K-index hodnotí jednotlivé parametry, podle kterých se dá rovněž sestavit žebříček organizací. Např. pro „podíl smluv bez ceny” jsou naprosto nejhorší Městské lesy Jaroměř (skrývá 96 %), Správa lesů města Tábor (95 %), ČEZ (skrývá 94 %) či ČD Cargo (83 %). Skvěle jsou hodnoceny Krajská nemocnice T. Bati (0 %), Státní fond životního prostředí ČR (0 %), Dopravní podnik Českých Budějovic (0 %) či Státní zemědělský intervenční fond (0 %). Z nějakého důvodu vítězí ve skrývání cen právě oblast lesů: Městské lesy Jaroměř (96 %), Správa lesů města Tábor (95 %), MĚSTSKÉ LESY VIMPERK s.r.o. (76 %), Lesy města Písku s.r.o. (76 %), Lesy města Dvůr Králové nad Labem s.r.o. (62 %), Lesy města Brna, a.s. (23 %), Ostravské městské lesy a zeleň, s.r.o. (12 %), Lesy České republiky, s.p. (10 %). Dalším parametrem je i podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé či ony samy sponzorovali politické strany. Zde dopadly velice špatně organizace Poliklinika Prosek (73 %), dopravní podnik města Děčín (53 %) i Nemocnice TGM Hodonín (53 %).
NEJVYHLEDÁVANĚJŠÍ POROVNÁNÍ A ŽEBŘÍČKY:
-
Parametr “Podíl smluv bez ceny” u všech organizací
-
Parametr “Koncentrace zakázek do rukou malého počtu dodavatelů” u všech organizací
