Kdo aktivity Hlídače státu sleduje už delší dobu, jistě ví, že každý rok dáváme dohromady stovky jednotlivých údajů o tom, jak jsou odměňováni čeští top úředníci a hlavně o tom, jak transparentní jsou úřady a další státní instituce vůči veřejnosti právě v tomto ohledu!

Vylepšené a rozšířené

Pro letošek jsme připravili kompletně nový web Platy úředníků! A ten jsme u jednotlivých úřadů doplnili o celou řadu dalších údajů, které jsme dosud nezobrazovali. Všechny poskytnuté informace o platech jsou pohromadě na jedné stránce a přibyly analytické funkce a podrobný přehled o komunikaci s úřadem i v případě, že data odmítl poskytnout nebo nereagoval vůbec. 

Na webu Platy úředníků lze vyhledávat instituce podle kategorií, v žebříčcích podle parametrů platů nebo jednoduše vyťukáním názvu úřadu do vyhledávacího okna.

Zásadním vylepšením je pak rozšířená analytická část, kde si můžete jednoduše porovnat plat konkrétního šéfa úřadu s výplatami ostatních ředitelů ve stejném segmentu a to jak ve státní správě, tak v soukromém sektoru. Platy úředníků a státních zaměstnanců jsme porovnali i se mzdami v soukromé sféře, včetně “proslavené pokladní v Lidlu”. Na jedno kliknutí se můžete podívat na platové rekordmany v žebříčcích a zjistit, ve kterých oblastech státní správy jsou vypláceny platy výrazně nadstandardní nebo naopak, kde zřizovatel na výplatách řídících pracovníků pravděpodobně dost ušetřil. 

Rok 2023

Metodika sběru dat se nezměnila. Opět jsme použili stošestkovou žádost (na základě zákona o svobodném přístupu k informacím – č. zákona 106/1999 Sb.) o  platy, odměny, nefinanční bonusy a zdůvodnění mimořádně vyplacených odměn a to pro osoby v nejvyšším vedení jednotlivých organizací. Pro usnadnění odpovědí jsme k žádosti přiložili jednoduchou tabulku k vyplnění.

Projekt Platy úředníků k dnešnímu dni prezentuje údaje za 335 státních subjektů pro rok 2023, z nichž dvě desítky byly osloveny letos poprvé. Na webu projektu tak najdete platy top managementu ministerstev, justice, policie, nemocnic, organizací ze zemědělství, vzdělávání, bezpečnosti a státních podniků.

Díky vstřícnosti mnoha úřadů a také nově nastavenému systému strojovému zpracování naší tabulky jsme pořádně zrychlili zpracování poskytnutých dat z měsíců na pár týdnů. Letos požadovaná data poskytlo 288 úřadů, což je oproti loňskému roku o 45 subjektů více.

Stát je zase o trochu transparentnější!

Na 64 úřadů jsme zaslali urgenci (stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace, kterou zákon umožňuje), na kterou reagovalo 46 úřadů poskytnutím platů. Část organizací bohužel data odmítla poskytnout a této zákonem dané povinnosti se dosud vyhýbá.

28 úřadům bylo zasláno odvolání proti neposkytnutí informací. Tolik z nich odmítlo data poskytnout z mnoha důvodů z nichž nejčastějším bylo, že nehospodaří s penězi státu; nejsou povinným subjektem z hlediska zákona o právu na informace; či že nejsou “úřadem”. Po přijetí odvolání své původní rozhodnutí ihned přehodnotily čtyři úřady a požadovaná data poskytly. S těmi ostatními je nadále komunikováno prostřednictvím Úřadu pro ochranu osobních údajů (do jehož kompetence spadá informační zákon) nebo soudu. 

Nadále zůstává 12 úřadů zcela bez reakce. V loňském roce bylo nereagujících o 32 více.

Úplnými nováčky v databázi projektu jsou všechny zdravotní pojišťovny. Nejsdílnější pojišťovnou byla VZP, která poskytla údaje za 16 členů vedení. Vojenská zdravotní pojišťovna a Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra České republiky naopak poskytla informace pouze za své ředitele. Poskytnout informace ke zbytku vedení odmítly. 

Je potřeba ještě doplnit, že v průběhu roku se databáze platů rozšíří o další subjekty! Nově jsme například se žádostí oslovili kompletně všechny soudy a tak brzy přibudou k Nejvyššímu, Nejvyššímu správnímu, Ústavnímu a dvěma Vrchním soudům i veškeré Okresní nebo Obvodní soudy.

Rekordy v odměňování

Zajímavým zjištěním je, že management některých příspěvkových organizací při MŽP či MK, výzkumných a vzdělávacích institucí má nízký plat přibližující se pouze průměrnému platu. Stejně tak odměny pro členy dozorčích či správních rad jsou často nulové či velmi nízké. Členové těchto orgánů jsou obvykle nominování do svých postů vládou nebo jednotlivými ministerstvy, mají vysokou odpovědnost a ručí ve funkci celým svým majetkem. Roli ve výši odměny sehrává i zákon o střetu zájmů. 

Žebříčky zjištěných nejnižších platů jsou uvedeny v analytické části projektu: platy nižší než má pokladní či nižší než průměrné platy.

Naopak platy výrazně vyšší než je průměr bývají tradičně časté u nejvyššího vedení státních podniků, zdravotních pojišťoven nebo u nejvyšších orgánů justice (v posledním případě je plat stanoven zákonem – na základě tzv. platové základny stanovované každý rok vyhláškou MPSV a násobené koeficientem dle funkce v senátu a lety v úřadu). Státní podnik Česká pošta za rok 2023 poskytl plat generálního ředitele za necelé dva měsíce ve funkci (měsíční plat téměř 400 tis. hrubého + celkové odměny přes 3,3 milionu korun hrubého). Mělo by jít tedy o výdělek Romana Knapa, který vedení podniku s milionovými ztrátami, opustil v únoru 2023 a v kolonce odměn tak figuruje jeho odstupné viz zprávy v médiích. Vysvětlení k této odměně nám ale ČP nesdělila. (pozn. Řízením byl pak pověřen Miroslav Štěpán. Ten byl jmenován generálním ředitelem teprve v únoru letošního roku.) 

Z všech poskytnutých odpovědí byl opět sestaven žebříček nejvyšších platů ve veřejné správě a platů, které jsou vyšší než průměrné.

Nejvyšší platy měsíčně (bez těch, které obsahují odstupné jako je tomu u GŘ České pošty nebo předsedy Rady ČTÚ) byly zaznamenány u generálních ředitelů zdravotních pojišťoven Zdr. poj. ministerstva vnitra ČR a VZP, podobně je na tom i GŘ Správy železnic, kde výraznou měrou měsíční výdělek ovlivňují nadstandardní pohyblivé složky platu. U tradičně nejlépe odměňovaných zaměstnanců státních podniků vévodí ředitel jednoho z úseků podniku Lesy České republiky, který celkovou výší výdělku (s odměnou přes 1,5 milionu Kč) trumfnul i samotného generálního ředitele podniku.

Největší meziroční nárůst platů je patrný u nejvyššího vedení fakultních nemocnic. Například u ředitele Bulovky plat bez odměn poskočil meziročně o více než 800 000,- na letošní plat více než 2,2 mil. U ředitele Homolky se od loňska zvedl plat o půl milionu. Ředitel Centra dopravního výzkumu, jediné veřejné výzkumné instituce na špičce žebříčku, si meziročně platově polepšil o téměř 800 000,-, a na odměnách pak o 600 000,. Do top pětky se dostal šéf Národního centra ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů, protože jeho roční plat se zvedl téměř o 600 000,-.

A už dost se zdlouhavými komentáři – zbrusu nový web projektu Platy úředníků je připraven!