Podle analýzy Hlídače státu byly náklady státu na zřízení a provozování EET extrémně podhodnoceny a Finanční ředitelství není schopno přínosy EET pro státní rozpočet vyčíslit. Celkově tedy EET znamenalo neúčinnou šikanu podnikatelů a mrhání finančními prostředky státu. Stát by se měl zaměřit na poskytování služeb podnikatelům místo jejich šikanování.
EET je jiné než kontrolní hlášení
11 měsíců po spuštění kontrolního hlášení k DPH zavedla vláda premiéra Babiše v prosinci 2016 elektronickou evidenci tržeb (EET). V té době existující a fungující kontrolní hlášení k DPH (KH) bylo, a stále je, poměrně silným a obsáhlým kontrolním nástrojem státu pro sledování toku DPH, zboží a služeb mezi firmami. Mimojiné se KH dá velice efektivně použít k identifikování slavných “Babišových karuselů”.
Kontrolní hlášení se podává buď jednou měsíčně nebo jednou za kvartál. Kontrolní hlášení obsahuje dostatek informací o podnikatelích a jejich finančních operacích: jako seznam faktur s plátci DPH včetně jejich hodnot (aby je mohl FÚ při kontrole spárovat).
EET fungovalo ale zcela jinak – byl to systém pro online (v reálném čase) kontrolu aktuálního příjmu podnikatelů. EET evidovalo každou účtenku vydanou pokladnou – včetně plateb platebními kartami – a zaplacenou hotově a okamžitě informaci odeslalo FÚ. FÚ neměl (jako u kontrolního hlášení k DPH) přehled o všech potřebných účtenkách, ale pouze o těch, které člověk zaplatil hotově.
Sliby a reálné výdaje státu na EET
Při zavádění EET v roce 2016 tehdejší ministr financí Babiš sliboval, že EET první rok přinese do státního rozpočtu 4,3 mld Kč a v dalším roce 18 mld. Kč. EET začalo fungovat 1. 12. 2016, přičemž vynaložené prostředky na mediální kampaň státu pro EET stály státní rozpočet 30 mil. Kč.
V červnu 2015 odhadovalo Ministerstvo financí, že náklady státu na EET budou 370 mil. Kč. Začátkem roku 2016 mi tehdejší ředitel Finanční správy Martin Janeček spolu s ministrem financí Babišem na osobní schůzce tvrdili, že náklady na EET budou pouze 50 mil. Kč. Oba pánové mi ale lhali do očí, protože zmíněných 50 mil. Kč byly pouze prostředky vynaložené státem pro IBM na IT projekt (bez výběrového řízení) a pouze na část EET (integrace s ADIS). Ostatní části IT dodávek týkající se EET v této ceně nebyly zahrnuty.
Skutečné náklady EET jsme tehdy v Hlídači státu odhadli na 895 milionů Kč
Prozření o skutečných nákladech a nález NKÚ
Prozření do reality přinesla až zpráva NKÚ o EET z července 2024, která konstatuje, že „na zavedení a provoz EET vynaložily Ministerstvo financí, GFŘ a Generální ředitelství cel v letech 2015–2023 celkem 2,24 mld.“ a “…na základě dat z EET doměřila FS ČR v letech 2017–2019 na daních z příjmů a DPH celkem 652 mil. Kč, z toho 184,9 mil. Kč na dani z přidané hodnoty.”
EET mělo nabíhat ve 4 vlnách. Náklady 2,24 miliardy Kč jsou náklady na první dvě vlny zavádění EET, další dvě vlny vláda Andreje Babiše v březnu 2020 pozastavila v době COVIDu s argumenty, že „pozastavením EET se sníží administrativní a finanční zátěž podnikatelů.“
Pro potřeby EET zaměstnávala Finanční správa 389 nových zaměstnanců, a to i v období březen 2020 až prosinec 2022, kdy bylo EET vypnuté.
Následující vláda celé EET v roce 2022 zrušila.
Skutečné přínosy EET není stát schopen vyčíslit
Skutečné daňové přínosy EET není schopno Finanční ředitelství ČR vyčíslit přičemž v roce 2020, bez uvedení jakékoliv metodiky, odhadovalo FŘ přínosy EET ve výši 4 mld. Kč ročně. V roce 2023 opoziční hnutí ANO, opět bez jakýchkoliv zdrojových dat či metodiky, odhadovalo přínosy na až 8 mld. Kč (uváděli na setkání k EET v Parlamentu dne 5. 5. 2022).
Podle zprávy NKÚ vynaložily Ministerstvo financí, GFŘ a Generální ředitelství cel v letech 2015–2023 na zavedení a provoz EET celkem 2,24 mld. Kč.
Budoucnost EET a preference zákazníků
Výše uvedená reálná čísla a chování zákazníků v době po COVIDu ukázaly, že trh a zákazníci si vybírají mnohem pohodlnější cesty při nakupování. Preferují spíše platby a nakupování bezhotovostní. Trh pro ně zavádí nejrůznější formy rychlých, jednoduchých plateb dokonce bez platebních karet. Byly například zavedeny QR platby (bez nákladů na terminály), platby telefonem z čísla na číslo a nadále se rozvíjí platby platební kartou, které byly podle Sdružení pro bankovní karty podpořeny celkovým počtem 306 508 terminálů v 1. kvartálu 2023.
Nevyužité přínosy EET
Ministerstvu financí jsem od roku 2017 navrhoval proměnit čistě restriktivní a kontrolní nástroj EET na formu pozitivní služby státu malým a středním firmám.
EET – i podle tehdejší legislativy a i přes korekci Ústavním soudem – umožňovala evidenci všech tržeb firem a živnostníků, včetně plateb kartou či na fakturu. Takto evidované příjmy mohly snadno sloužit k automatickému výpočtu daní z příjmu na konci kalendářního roku, které stejně podnikatelé musí dělat a za které musí platit účetní služby.
Z EET mohl finanční úřad malým podnikatelům spočítat automaticky daně. Později přijaté paušální zdanění příjmu k tomuto přístupu vybízelo ještě více.
Přes tvrzení tehdejší ministryně financí Schillerové, že se takový krok chystá, neudělalo Ministerstvo financí v tomto směru nic. A EET tak zústala čistě restriktivním a buzerujícím nástrojem vlád. Nástrojem, jehož data neumí stát analyzovat, nástrojem, který státu nepřináší téměř žádné příjmy do rozpočtu, nástrojem, na kterém nejvíce vydělala firma IBM a pár dodavatelů EET terminálů.
