V předchozích dílech textů o Digitálním česku jsem popisoval aktuální stav eGov a jeho porovnání se světem. Od tohoto dílu se budu věnovat konkrétním krokům, které musíme udělat, abychom se opět stali moderním, efektivním a progresivním státem.

3. dubna 2017 uveřejnil server Lupa zprávu „Data z rejstříku živnostníků už nepůjde zveřejnit, navrhuje ministerstvo průmyslu„. Ministerstvo průmyslu a obchodu si otevřený,  veřejný rejstřík představuje tak, že o každý jednotlivý záznam v živnostenském rejstříku (který je ze zákona i podstaty veřejný) si musíte požádat, zaplatit 5 Kč a nesmět data dále zveřejnit. Odůvodnění je naprosto nesmyslné (prý ochrana osobních údajů, což u veřejného rejstříku je podivuhodné) a zákulisní zprávy říkají, že tímto směrem tlačí MPO dodavatel IT systému pro Živnostenský rejstřík, firma ICZ a.s.

Tento přístup nemá nic společného ani s eGovernmentem, ani s Open Daty. Je to tradiční úřednický přístup s cílem data uzavřít, izolovat a ztížit k nim přístup. Tento postoj – i přes pozitivní změny v roce 2016 – není zdaleka ojedinělý.

 

První co musíme vědomě změnit, je myšlení, způsob uvažování.

Je nutná naprostá změna myšlení a přístupu k otevřenosti státní správy

 

Elektronizace státní správy a její zefektivnění v praxi znamená její otevření, zjednodušení a zrovnoprávnění k přístupu k informacím pro občany a firmy.

Zopakujme si hlavní problémy dnešního eGov.

• Je decentralizovaný, nejednotný, roztříštěný.
• Je vytvořený primárně pro potřeby státních úředníků.
• Je extrémně neefektivní, drahý na vývoji i provozu.
• Neměří se spokojenost, efektivita ani výkon systémů a procesů.
• Dochází k minimálnímu sdílení dat, know-how a zdrojů mezi úřady.
• Meziresortní a stranická řevnivost blokuje rychlou změnu.

 

V druhém kroku musíme mít vizi.

Ne obecnou všeobjímající, obecnou a nesrozumitelný dokument, ale stručný popis

Vize Digitálního Česka

• co Digitální Česko je a čím má být;
• kdo je „zákazníkem“, pro koho má digitalizace sloužit;
• jaké mají být její přínosy;
• a jak poznáme, že se nám daří vizi naplňovat.

 

---

Zde je naše vize Digitálního Česka.

Digitální Česko

Digitální Česko je pojmenování moderního, digitálního, efektivního českého státu.

E-government, nebo-li digitální stát, neznamená digitalizaci stávajících agend. Jedná se o nový návrh agend tak, aby naplnily potřeby občanů s vědomím a využitím výhod digitálního prostředí.

Cíle Digitálního Česka

• zlepšení efektivity státní správy
• zvětšení občanské spokojenosti při kontaktu se státem
• snadný přístup k informacím podporující zodpovědné rozhodnutí
• úspora veřejných prostředků pro fungování státní a místní správy
• zjednodušení státních agend

Digitální Česko musí maximálně využít výhod digitálního prostředí. Obvyklý postup – zkopírování papírového procesu – musí být nahrazeno moderními prostředky.

Výhody digitálního prostředí

• nízká cena a vysoká časová efektivita obsluhy plynoucí z automatizace, úspor z rozsahu a škálovatelnosti obsluhy
• plné přizpůsobení se v čase i v místě, tedy možnost obsluhovat agendy “kdykoliv a kdekoliv”
• možnost poskytovat komplexní informace před, v průběhu i po skončení agendy
• propojení a využití dostupných datových zdrojů pro snadnější a rychlejší použití agendy
• měřitelnost výkonů i kvality
• předikovatelnost výsledků v čase
• dohledatelnost a kontrolovatelnost
• snížení chybovosti
• vyšší bezpečnost dat i infrastruktury

Nutné předpoklady na straně státu

• akceptace dlouhodobé vize digitalizace státu napříč úřady a majoritními politickými silami
• změna procesů zajišťující agendy
• minimálně nutná změna zákonů, vyhlášek a metodik umožňující a podporující digitalizaci agend
• proobčaský přístup
  • pochopení občana jako klienta, zákazníka
  • primární je uspokojení potřeb občana, nikoliv zjednodušení práce úředníka
• informační otevřenost
• agilní proces vývoje
  • modulární vývoj menších celků
  • přístup menších subjektů k vývoji, řízení, návrhu
  • agilní projektové řízení
  • centralizace vize, decentralizace procesů
• zpětné měření a vyhodnocení získaných dat
• méně restriktivní HR pravidla/politika v odborných oborech
• strukturální změna zaměstnanců z hlediska jejich odbornosti

 

Jaké jsou aktuální bariéry vzniku Digitálního Česka:

• malé vědomí potřebnosti digitálního znovuobrození a z toho plynoucí malá politická i veřejná podpora
• neexistující vize a z ní vycházející strategie
• rigidní řízení, rozplizlé pravomoci a zodpovědnosti
• nízká ochota k otevřenosti a průhlednosti
• nízká odborná znalost a ochota ke změně
• politická neochota a právní překážky snížení počtu zaměstnanců
• politická neochota a právní překážky k výměně zaměstnanců
• mnoho soupeřících priorit a úkolů, které tříští pozornost a oddalují výsledky
• nedostatečné financování
• obavy či výmluvy na bezpečnostní aspekty
• neexistence KPI a zpětného hodnocení přínosů agent
• nízké pochopení podstaty problému a potřeb řešení
• nedostatečná spolupráce a vůle po sdílení
• právní překážky

Základem správného rozhodování a poznání, že Digitální Česko plní svou roli, je měření úspěšnosti. Musíme si řící a průběžně upravovat a doplňovat Klíčové ukazatele výkonnosti a Kritéria úspěchu. A ta otevřeně měřit, zverějňovat a hodnotit bez ohledu na to výsledek

Klíčové ukazatele výkonnosti Digitálního Česka

• úspora finančních prostředků pro provoz státních agend na straně státu
• úspora finančních prostředků na straně občana
• spokojenost občanů při kontaktu se státem
• snížení doby kontaktu občana se státem
• růst ekonomiky postavené na otevřených datech
• zvýšení dostupnosti Internetu a počítačové gramotnosti
• snížení nákladu na vývoj IT
• snížení nákladů na provoz IT
• zvýšení přesnosti predikovatelnosti nákladů na vývoj a provoz IT
• snížení počtu státních zaměstnanců