Digitalizace služeb státu patří mezi programové priority vlády, její ambiciózní cíle se ale podle analýzy Rekonstrukce státu nedaří plnit. Za uspokojivě naplněný nelze považovat ani jeden ze 17 hodnocených slibů o digitalizaci Česka z programového prohlášení. Vládou slibované posílení efektivity a transparentnosti státní správy a zjednodušení komunikace mezi státem a občanem zatím není patrné. Klíčové změny navíc často vzešly z iniciativy poslanců a veřejnosti. Analýzu zpracovaly Frank Bold a Hlídač státu, členské organizace Rekonstrukce státu.
Vláda se v programovém prohlášení zavazuje k nastartování digitální revoluce, která má zahrnovat moderní, rychlou a přívětivou státní správu. Strategii digitalizace pak podrobně popisuje dokument Digitální Česko, schválený na podzim 2018. V porovnání s ostatními státy EU je ale Česká republika v digitalizaci stále pozadu. Potvrzují to i autoři Zprávy o plnění vládních slibů v oblasti digitalizace.
„České nastavení digitalizace státu se zásadně liší od postupu úspěšně digitalizujících se států, jako je Estonsko, Dánsko, Velká Británie nebo Německo. Tam obvykle centrální úřad či autorita řídí, motivuje celý proces digitalizace, předává potřebné know-how úřadům a vzájemně sdílí dobré i špatné zkušenosti. Tyto úřady zaměstnávají 100 až 900 lidí podle velikosti státu. A to nám v ČR velmi chybí,” říká Michal Bláha, zakladatel Hlídače státu a garant Rekonstrukce státu.
Analýza hodnotila plnění slibů vlady ve třech oblastech. V oblasti efektivity a transparentnosti státu kritizuje neúčelné a nehospodárné financování IT zakázek, přetrvávající problém vendor lock-in zakázek a také decentralizované a slabé řízení rozvoje digitalizace. V oblasti vstřícnosti státu vůči občanům upozorňuje na nízkou míru využívání služeb státu občany. „Dostupných služeb je málo a veřejnost je o nich špatně informována. I proto je využívá jen minimálně. Katalog služeb, který měla za úkol do konce ledna připravit vláda, navíc nepřináší moc dobré vyhlídky. Ministerstva vyhodnotila většinu svých služeb jako nezdigitalizovatelné a jen minimum jich má být dostupných na zamýšleném centrálním webu státu, Portálu občana,” říká Ervín Hausvater, analytik Frank Bold a Rekonstrukce státu.
Nejkritičtěji experti hodnotí postup státu v oblasti přístupu k informacím. Od začátku pandemie pozorují snahy o oslabování práva na informace, které ovšem narazily na odpor občanské společnosti. Stát podle nich řadu dat zveřejňuje, ale mnohdy v neodpovídajícím rozsahu, formě nebo s velkým zpožděním. Autoři analýzy pozitivně hodnotí schválení povinného zveřejňování soudních rozhodnutí Sněmovnou, i zde však šlo o poslaneckou iniciativu.
Rekonstrukce státu, která se dlouhodobě věnuje tématu transparentní správy, připravila sadu doporučení k nastartování digitalizace. Apeluje například na vytvoření centrální autority s dostatkem zdrojů i pravomocí, která digitalizaci povede. Dále doporučuje zlepšit komunikaci o digitálních službách státu směrem k občanům, zřídit centrální informační web a mobilní aplikaci státu nebo důslednou publikaci dat podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Kompletní přehled slibů vlády v oblasti digitalizace a vyhodnocení jejich plnění najdete zde. Hlavní závěry analýzy a kompletní doporučení Rekonstrukce státu pro oblast digitalizace najdete zde.
