Co je to ta stošestka?

Bez Nazvu

Stošestku zná každý, kdo někdy komunikoval s úřady jinak než s pomocí formulářů. Tak totiž my z Hlídače a spolu s námi i novináři, reportéři a mnozí další, nazýváme zkráceně žádost o informace adresovanou úřadům. Souhrnně jsme tak pro tentokrát nazvali orgány územních samospráv (úřady obcí; měst; městských částí, krajů a dalších celků) nebo orgány státní správy (ministerstva; finanční, celní, stavební a další úřady; inspekční orgány; státní podniky atp.). 

V květnu roku 1999 spatřil světlo světa Zákon o svobodném přístupu k informacím, který upravuje pravidla, práva a podmínky, za jakých se má nakládat s informacemi státu. Tento zákon specifikuje na co se lze ptát, jak to udělat a kromě jiného také to, kdy nejpozději musí dotazovaný úřad odpovědět. No a tento zákon najdete pod označením č. 106/1999 Sb.. Právě proto jde o “stošestku”.

Můžu žádat o informace i já?

Ano, požadovat informace po úřadu může nejen investigativní novinář nebo Hlídač státu. Údaje, které si úřad schovává pro sebe, mohou být z nějakého důvodu důležité i pro vás – žádat tedy může úplně každý. Jak osoba fyzická, tak i právnická.  

Tázající osoba by měla mít ale na paměti, že některé údaje úřad sdělit nemůže. Ty další zase ze zákona musí a není třeba se na ně ptát. Úřad totiž podléhá mnoha zákonným povinnostem, mezi které patří zveřejňování desítek informací! Musí provozovat Úřední desku, vkládat smlouvy do registru, zveřejňovat údaje o vyhlášených zakázkách a kromě jiného musí mít na svém webu zobrazenou celou sadu dat pod souhrnným názvem Povinně zveřejňované informace

Doporučujeme proto nejprve prověřit všechny dostupné zdroje, protože se může stát i to, že váš požadavek byl již někým před vámi vznesen a na webu úřadu (obvykle v sekci nazvané Žádosti o informace) je k dispozici odpověď. Také se může jednat o data, která jsou dohledatelná i bez vznesení žádosti. Snadno to lze ověřit na webu Hlídače, který zobrazuje a propojuje údaje z několika desítek veřejných databází.

O jaké informace mohu požádat?

Je jich opravdu mnoho! Přesto existují výjimky, které jsou přesně vymezeny ne jedním zákonem, ale hned několika dalšími, které s naší stošestkou souvisí. 

Stručně řečeno, pokud vaše žádost bude zasahovat do některé z níže vypsaných oblastí, pak vaše žádost nejspíš nebude vyřízena k vaší plné spokojenosti. 

  1. utajované/klasifikované informace (mají vliv na bezpečnost státu)
  2. obchodní tajemství (zákonem stanovené skutečnosti pro utajení v obch. styku) 
  3. oblast ochrany osobních údajů (citlivé údaje o soukromí osob)

A v poslední řadě nečekejte, že úřad odpoví na dotaz, který se týká agendy jiného subjektu. Měl by ale dát vědět, jaká je správná adresa, kam se s žádostí o informace obrátit.

 

Žádost

O informace lze požádat hned několika způsoby. Prvním z nich je zajít na úřad a požadavek vznést osobně. Další variantou je pak písemná forma (pošta, elektronická pošta, datová schránka).

V případě písemné žádosti je třeba dodržet několik pravidel:

  1. Vložit do textu, že jde o „žádost dle informačního zákona“; „žádost dle z. č. 106/1999 Sb.“; „žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím“, apod.), tj., že se žadatel domáhá poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb.
  2. Přesně označit adresáta – celý název úřadu. V případě zaslání elektronickou poštou musí být žádost podána na adresu tzv. elektronické podatelny úřadu (zpravidla to bývá adresa, která má následující formát “epodatelna@názevúřadu.cz”) 
  3. Uvést identifikační údaje žadatele (kdo o informace žádá). 
  • U fyzické osoby: jméno, příjmení, datum narození, adresa trvalého bydliště a doručovací adresa, pokud se od bydliště liší. 
  • U právnické osoby: název, IČO, adresa sídla a doručovací adresa, pokud se od sídla liší.

    Doručovací adresou se myslí i elektronická adresa – e-mail ze kterého píšete a kam pak chcete zaslat odpověď, stejně tak i u             identifikátoru datové schránky. 

4. To hlavní je, pokusit se co nejsrozumitelněji specifikovat, o jakou informaci žádáte a v jaké formě chcete odpověď (například přiložením tabulky se vzorově vyplněnými buňkami).

Lhůty

Pokud vaše žádost o informace splňuje vše co má a úřad disponuje požadovanými údaji, které může bez výjimek sdělit, učinit by tak měl nejpozději do 15 dnů. Ve stošestce jsou ale uvedeny i další lhůty, které jsou důležité jak pro úřad, tak i pro žadatele. Některé z nich jsme vybrali: 

7 dní  – Do této lhůty by měl úřad stihnout zaslat odpověď pokud obsahuje např. odkaz na již zveřejněnou informaci, nebo že informaci má v gesci jiný úřad. Také by se měl vyjádřit, pokud je vaše žádost nesrozumitelná nebo příliš obecná.

10 dní – Úřad vás může požádat o desetidenní lhůtu navíc, pokud k tomu má závažné důvody.

15 dní – To je lhůta na vyřízení žádosti, jak je uvedeno v úvodu této části. Tato lhůta také řeší odvolání ze strany úřadu. Stejný čas má nadřízený orgán úřadu pro rozhodnutí odvolání. Pokud nadřízený orgán potvrdí, že má úřad odpovědět, pak tak musí učinit opět do 15 dní.

30 dní – Pokud jste do 30 dní nedodali úřadu upřesňující nebo jiné chybějící údaje o které úřad poprosil, vaše žádost bude odmítnuta. 30 dní je také lhůta na podání stížnosti, pokud žadatel nesouhlasí s vyřízením žádosti (úřad neodpověděl, nebo poslal odpověď neúplnou, či zaslal odpověď s chybou nebo nefunkčním odkazem a podobně).

Pár rad na závěr

  1. Vyhledejte si na internetu úřad, který chcete s žádostí oslovit a projděte si na jeho webu zveřejněné žádosti a odpovědi v sekci “Poskytnuté informace”. Získáte buď rovnou odpověď na svůj dotaz, nebo alespoň vzor, jak sestavit svou vlastní žádost.
  2. Žádost si několikrát projděte a zkontrolujte nejen samotný požadavek, ale i formu – ať nechybí žádný nezbytný údaj o vás nebo úřadu. Předejdete tak zbytečnému prodlužování lhůt o upřesňující korespondenci. 
  3. Pohlídejte si i kalendář, ať neprošvihnete lhůtu pro doplnění žádosti nebo vypsání stížnosti.
  4. Úřady zbytečně nepřetěžujte – mnoho údajů je už veřejně k dispozici. Prověřte si to na webu úřadu nebo u nás na Hlídači (podle názvu nebo IČO úřadu).
  5. I když se může na první pohled zdát, že zmíněné formality od sepsání žádosti spíš odrazují, stojí za to důležité informace po úřadech vyžadovat. Na informace máte právo! O tom stošestka je.

Vzorová žádost: