K-Index: České úřady zabodovaly

Index Klíčových Rizik 2

K-Index zanalyzoval hospodaření státu za minulý rok

 

Analytický nástroj K-Index z naší dílny analyzoval za rok 2021 přes 800 tisíc smluv v celkové hodnotě více než 3 000 miliard Kč, které státní úřady organizace a instituce uzavřely se soukromými subjekty. Nyní jsou k dispozici výsledky více jak 1000 největších státních úřadů za minulý rok. K-Index odhaluje klíčová rizika v hospodaření úřadů s veřejnými prostředky a poskytuje zpětnou vazbu a pomocnou ruku k jejich nápravě, a to již 5. rokem. 

K-Index hodnotí na roční bázi státní úřady, instituce a organizace, kterých se týká Zákon o registru smluv, a jež uzavřely v daném roce se soukromými subjekty minimálně 60 smluv nebo hodnota takových smluv převyšuje 48 milionů Kč za rok. Do výsledné analýzy a porovnání jsou zahrnuté centrální úřady (ministerstva a kraje), státní a městské úřady, firmy, organizace, nemocnice, dopravní podniky i například vysoké školy, které zřizuje stát. 

Každým rokem se míra rizik identifikovaných při analýze K-Indexu mírně snižuje a transparentnost úřadů se viditelně a měřitelně zdvihla. Stejně jako v roce 2020, i za rok 2021 zlepšila průměrná známka. Celkové hodnocení je sice stále “B”, ale bodový průměr se posunul zase o kus blíže k “A”. Jsme rádi, že Hlídač státu a jeho analytické nástroje úřadům pomáhají problémové oblasti nejen identifikovat, ale navíc jim nabízí aktivní spolupráci s nápravou.

K-Index kultivuje i vzdělává

Nástroj K-Index pomáhá k zodpovědnému hospodaření státních úřadů, organizací a institucí. Detailně identifikuje slabá místa ve fungování organizací, a následně poskytuje individuálně sadu doporučení. Obzvláště u menších státních institucí se daří vzdělávat v oblastech jako je koncentrace dodavatelů či podíl smluv z vybraných hledisek. Zpětná vazba funguje i opačně. “Po zpětné vazbě a zkušenostech s K-Indexem za roky 2017-2019 jsme počátkem roku 2021 mírně upravili metodiku výpočtů, která nyní realističtěji zohledňuje například rámcové smlouvy s nulovou hodnotou či smlouvy o zápůjčce apod.”, říká zakladatel Hlídače státu Michal Bláha.

 

Přínos K-Indexu ukazují i konkrétní výsledky. Za další rok od zveřejnění projektu stovky institucí zlepšilo své hospodaření. Hodnocené úřady vnímají analytický nástroj jako užitečnou pomůcku, která jim pomáhá vylepšovat interní procesy a dodržování zákonů. A snadněji odhalovat občasné chyby, ke kterým dochází. V opačném případě, kdy instituce odmítají výsledky akceptovat, jsou problémy především v utajování cen smluv či koncentraci dodavatelů. 


Zajímavosti z K-Indexu za rok 2021

Centrální úřady 2021

Za minulý rok si v K-Indexu pohoršila mininisterstva, která oproti 2020 (“A” až “C”) nyní dostala i na dvě známky “D”. Ministerstvo financí, jež mělo v letech 2017 až 2020 chvalitebné hodnocení “B”, se zhoršilo o dva stupně (na “D”) a je nyní nejhorším v žebříčku ministerstev. Druhý nejhorší resort, Ministerstvo dopravy, má také “D”, vzhledem k jeho minulým výsledkům je konzistentně mezi známkami “C” a “D”. O známku si pohoršilo MPO (z “B” na “C”) nebo Ministerstvo zdravotnictví.  

Žebříčku ministerstev vévodí Ministerstvo vnitra s hodnocením “B” (stejně jako minulý rok, avšak s lepším bodovým hodnocením), stejnou známku si zasloužila i ministerstva obrany, pro místní rozvoj či zemědělství 

Co se týče krajských úřadů, ty si v minulém roce polepšily. Místo tří známek “C” se za rok 2021 objevila tato známka jen jednou. Nejlepší hodnocení si dlouhodobě drží kraj Vysočiny, který má stejně jako minulý rok jako jediný hodnocení “A”. S chvalitebnou známkou “B” se drží v horní části i Olomoucký kraj, Zlínský kraj či Hlavní město Praha. Na posledním místě žebříčku je Jihočeský kraj (“C”), který měl za rok 2020 poměrně vysoké hodnocení se známkou “B”. Je tak jediným krajem s hodnocením “C”. 

K-Index nemůže hodnotit Kancelář Prezidenta republiky, Úřad vlády ani Kanceláře Poslanecké sněmovny a Senátu, které mají výjimku pro zveřejňování dat v Registru smluv. 

 

Skokani roku 2021

I za minulý rok se rating úřadů zlepšil. Překvapivým skokanem byly organizace Krajská nemocnice T. Bati a Jihočeské letiště České Budějovice: z hodnocení “F” se polepšily na “B”, což je opravdu výrazný posun k lepšímu. Za lepší hospodaření si zaslouží pochválit i Město Kaplice (“E” na “B”), BYTES Tábor (“E” na “C”) či ČD – Telematika a.s. (“F” na “D”).

Největší zhoršení bodového ratingu za rok 2021 měly organizace Vodárenská společnost Táborsko s.r.o., Uměleckoprůmyslové museum v Praze či Dopravní podnik města Brna. Lesy města Dvůr Králové nad Labem s.r.o. sice nejsou skokanem mezi známkami, ale zato se organizaci podařilo zhoršit v rámci té poslední známky našeho ratingu “F” o 3,1 bodů. Největším problémem organizace je skrývání cen: celkem 93 smluv je bez uvedené ceny. Tj. 94,90 % z celkového počtu. Dalším rizikem v chování organizace je podíl smluv uzavřených s firmami, jejichž majitelé či ony samy sponzorovali politické strany. S takovými firmami uzavřeli celou pětinu ze všech publikovaných smluv.

Kompletní srovnání a žebříčky si můžete přizpůsobit i podle konkrétních parametrů.

NEJVYHLEDÁVANĚJŠÍ POROVNÁNÍ A ŽEBŘÍČKY: